"Toto je smrt svobody slova v Bělorusku," napsal v posledním sloupku šefredaktor Josif Seredič. Noviny v poslední době čelily velkému tlaku ze strany soudů v souvislosti s některými články, ve kterých kritizovaly běloruského diktátora Aleksandra Lukašenka. Policie na základě soudního rozhodnutí zabavila rovněž veškeré vybavení redakce a tiskárny.

V jedná kauze čelily žalobě dvou lidí, kteří se objevili na seznamu nejmenovaného hnutí. Ten redakce Narodnaja Volia otiskla jako placený inzerát. Nenesla tedy za faktický obsah, který neporušoval zákony Běloruska, žádnou odpovědnost. Žalobci se nicméně domáhali náhrady po novinách, neboť tvrdili, že žádný podobný seznam nikdy nepodepsali.

Narodnaja Volia byly nejstarší nezávislé noviny v Bělorusku. "V opozičních kruzích patřily mezi nejznámější s velkým vlivem," řekl Novinkám Ondřej Soukup z Asociace pro mezinárodní otázky. Po zániku deníku tak v Bělorusku zůstává několik nezávislých týdeníků a obchodních periodik. Ty se však kritice Lukašenkova režimu vyhýbají.

Nezávislá běloruská média získávají podporu ze zahraničí. Například v roce 2003 kdy Václav Havel obdržel občanskou cenu Hanno R. Ellenbogenové za prosazování demokracie ve střední Evropě. Havel se tehdy rozhodl finanční část ceny věnovat Andreji Dynkovi, šéfredaktoru nezávislého běloruského politického a kulturního týdeníku Naša Niva.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová Bělorusko v minulosti označila za poslední evropskou diktaturu. Takové hodnocení situace v zemi je přesné i podle vůdce sociálně demokratické opozice Alexandra Kozulina. "Dnešní stav připomíná začátek minulého století. Nežijeme ani současností, ani budoucností, ale v minulosti," řekl v květnovém rozhovoru pro deník Právo.