"Hovořili jsme i o tom, že v celkově pozitivních vztazích existují otázky, které ještě nejsou pozitivně vyřešeny - Temelín, Benešovy dekrety," řekl Klestil po hodinovém jednání s Klausem v Hofburgu a připomněl, že český prezident před několika týdny "konstatoval, že tehdy se stalo bezpráví". Klaus při informaci o jednání podotkl, že šlo také o problém Temelína, a k minulosti dodal, že "vše již bylo řečeno".

Klaus: o Temelínu budu hovořit, ne jednat

Na dotaz rakouské televize ORF, zda je připraven jednat o Temelínu a dekretech, Klaus odpověděl, že je připraven o tom hovořit, ale "jednání je pro mě snad příliš". Poznamenal, že na jednání jsou vlády. Pokud jde o názor místopředsedy vlády ČR Mareše, že by Praha měla udělat nějaké gesto vůči odsunutým, Klaus řekl, že podle českého tisku byl premiér Špidla Marešovým postojem překvapen.

Klaus vyslovil souhlas s loňským zářijovým prohlášením Klestila a Václava Havla ze Znojma, v němž oba konstatovali, že "musí být uznána morální odpovědnost za těžké utrpení a bezpráví způsobené mnoha lidem v minulosti".

Shoda kolem Iráku

V souvislosti s Irákem se oba prezidenti shodli v názoru, že "svět potřebuje multipolární řád" a že, jak řekl Klestil, "vojenská akce bez rezoluce Rady bezpečnosti OSN není ve smyslu Charty OSN legitimní". K rozdílným názorům mezi ČR a USA na Irák, jak vyplynuly z jednoho rozhovoru s americkým velvyslancem v Praze Stapletonem, Klaus zdůraznil: "Musím obhajovat pozice ČR, její vlády a parlamentu, a ta není identická s americkou pozicí. Musím bohužel říci, že nesdílím názor amerického velvyslance," řekl Klaus na tiskové konferenci.

Vzájemné vztahy mezi oběma státy považují Klaus a Klestil za vynikající, přičemž Vídeň oceňuje velký rozsah rakouských investic v ČR a rostoucí podíl českých občanů na turistice pod Alpami. Prezidenti nevylučují užší spolupráci menších zemí v Evropské unii, ale Klaus je proti umělému oddělování velkých a malých států.

Salzburger Nachrichten: Náznak tání, ale také trhliny

Při návštěvě jde oficiálně o potvrzení dobrého sousedství, ale pod leskem zdvořilosti a náznaků tání zůstávají trhliny oboustranných vztahů, napsal ke Klausově návštěvě Rakouska list Salzburger Nachrichten.

Právní pozice je jasná - dekrety nebrání vstupu ČR do EU a pokud jde o Temelín, nemá Rakousko žádné právní možnosti předepisovat sousedovi druh vyráběné elektřiny. Politicky jsou ale obě témata nevyřešená. Politici SPÖ několikrát hrozili vetováním vstupu ČR, jestliže nezruší dekrety. Rovněž někteří politici lidové strany ÖVP, jako ministryně zahraničí Benita Ferrerová, trvali na českých ústupcích ještě před ukončením jednání o vstupu.

Ale 16. dubna byla v Aténách podepsána přístupová smlouva bez českého gesta. Podobně je tomu, pokud jde o Temelín - na milión Rakušanů podepsalo stanovisko, že Česko nemůže vstoupit do EU, jestliže bude Temelín v provozu. A před několika dny začal zkušební provoz druhého bloku.