Liberální FDP dostala 9,8 procenta, Levicová strana 8,7 procenta a Zelení 8,1 procenta hlasů. Nejsilnější frakcí v německé dolní komoře parlamentu - Spolkovém sněmu (Bundestagu) - bude dosud opoziční blok křesťanských stran CDU/CSU s 225 poslanci, zatímco sociální demokracie dosavadního kancléře Gerharda Schrödera obsadí 222 křesel. FDP získá 61 křeslo, Levicová strana 54 a Zelení 51 křesel. Bundestag by podle dosavadních výsledků měl mít celkem 613 poslanců, k základnímu počtu 598 již předběžně přibylo patnáct takzvaných převisových mandátů.

Definitivní výsledky budou známy až po odložených volbách v Drážďanech, kde zemřela jedna kandidátka. [celá zpráva] Uskuteční 2. října a na rozdělení sil nic nezmění.

Porážka CDU/CSU

Předčasné parlamentní volby v Německu znamenají podle německých listů hlavně porážku pro Angelu Merkelovou. CDU/CSU zaostala za minulým volebním výsledkem z roku 2002. Navíc na začátku kampaně měla opozice desetiprocentní náskok.

Podle Süddeutsche Zeitung je Merkelová v těžké pozici: "Ještě než začnou koaliční jednání, začnou intriky proti Angele Merkelové a je možné, že její dny jako šéfky CDU jsou sečteny."

Výsledky německých voleb
Strana Hlasy Změna od minulých voleb
CDU/CSU 35,2 %  -3,3 % 
SPD 34,3 %  -4,2 % 
FDP 9,8 +2,4 % 
Levicová strana 8,7 5  +4,7 %*
Zelení 8,1 % -0,5 % 
* Srovnáno s úspěchem PDS

"Volební výsledek je debaklem pro CDU/CSU a její kancléřskou kandidátku," napsal konzervativní Frankfurter Allgemeine Zeitung.  "Nedalo se sice počítat s tím, že jarní vysoká podpora veřejnosti pro CDU a CSU vydrží až do podzimu. Překvapením nebylo ani to, že muž, který umožnil opozici takový náskok získat, jej na konci dokázal znovu snížit. Schröder se nikdy nevzdával osudu bez boje, ani tentokrát ne. Těžko by ale někdo považoval za možné to, že CDU/CSU spadne hluboko pod svůj volební výsledek z roku 2002," podotýká list.

CDU a CSU podle něj má jako nejsilnější strana pověření začít sestavovat vládu. "Angela Merkelová se jej večer po volbách chopila. Ale kancléřkou ještě není. Úřadující kancléř se nepovažuje za poraženého," napsal deník. 

Schröder se nevzdává

"Ti, kteří se chtěli domoci změny v kancléřském úřadě, grandiózně ztroskotali," prohlásil v neděli dvě hodiny po oznámení výsledků současný kancléř. "Nerozumím, a jsem si jist, že ani Němci tomu nerozumějí, jak chce CDU/CSU tak sebevědomě a arogantně z tak katastrofálního volebního výsledku odvodit nárok na politické vedení. A k tomu nedojde. Cítím mandát, abych se postaral o to, aby v naší zemi v příštích čtyřech letech působila stabilní vláda pod mým vedením. Jde o pokračování reforem bez ohrožení sociální soudržnosti o obnovu hospodářské síly při respektování ekologie a o to, aby tato země vždy přispívala k mírovému řešení konfliktů," shrnul Gerhard Schröder.

V sídle CDU zavládla zklamaná atmosféra. Merkelová přesto prohlásila: "Jsme nejsilnější, rudozelená vláda skončila, jako představitelka nejsilnější strany mám pověření vytvořit vládu a pustím se do toho. Budu jednat se všemi kromě Levicové strany. Uvidíme, co z toho vznikne."

Velká koalice nebo koalice více stran?

Výsledky neumožňují pokračovat stávající koalici zelených a sociálních demokratů, ani sestavit očekávanou vládu CDU/CSU s FDP, a na tom už nic nezmění ani výsledek z posledního obvodu.

Za nejpravděpodobnější proto politologové považují velkou koalici, přestože se před volbami proti ní rozhodně vyslovovali představitelé obou velkých stran. Všechny možné koalice však už před volbami odmítla vždy alespoň jedna ze stran, která by se jí měla zúčastnit.

Platí to i velké koalici, která má podporu obyvatel, ale obě strany ji předem odmítaly. Hlavním problémem je, kdo by stál v jejím čele. Nárok vznesli v neděli jak nynější kancléř Gerhard Schröder, tak opoziční kandidátka Angela Merkelová (CDU/SCU). Vzhledem k těsnému, ale přece jen vítězství, bude nejspíš sestavením vlády pověřena Merkelová. Schröder navíc chce jednat jen s CDU a ne s bavorskými CSU.

Teoreticky nejlogičtější by byla čistě levicová vláda sociálních demokratů (SPD), Zelených a Levicové strany. S postkomunisty však členové dosavadní vládní koalice jednat odmítají, přičemž k nynější vládě má velké výhrady i Levicová strana. Navíc panuje velké napětí mezi Schröderem a jedním z vůdců Levicové strany, bývalým předsedou SPD Oskarem Lafontainem.

Možná by byla koalice SPD, Zelených a liberální FDP, protože SPD s FDP už dříve spolupracovaly, liberálové však účast ve vládě sociálních demokratů odmítají. Křesťanský blok CDU/CSU nemá s FDP dostatek mandátů, zvažuje se proto i jeho spolupráce se Zelenými, kteří ji předem nevyloučili.