Podle samotných kandidátů i zahraničních pozorovatelů z organizace pro lidská práva Human Rights Watch se volby konají v atmosféře strachu. Svržené militantní islámské hnutí Tálibán dalo už před několika měsíci najevo, že volbám zabrání a útočilo na kandidáty i lidi, kteří volby připravovali nebo agitovali. Stejně postupovali i bojovníci Gulbuddina Hekmatjára.

O volby mimo centra země, kde společnost stále funguje na kmenovém základě, není velký zájem. Mnozí lidé nechápou, proč se konají další volby, když se loni jedny uskutečnily a vzešel z nich prezident.

Protože v zemi neexistují politické strany v běžném slova smyslu, je 70 procent kandidátů nezávislých. Do parlamentu kandiduje 2800 osob a do rad provincií 3000 lidí.

Volby mají přispět k demokratizaci země, o což i mnozí kandidáti usilují. Lektor práva a politických věd u Džalalabádské univerzity Quraishi v předvolebním projevu uvedl: "Zajistíme mladým příležitost studovat a zaměstnat se." Další kandidáti zase usilují o větší práva žen.

Spory okolo propojení misí USA a NATO

Francie se postavila proti navrhovanému propojení misí USA a NATO. O případném spojení protiteroristické mise USA a bezpečnostní mise NATO jednali tento týden v Berlíně ministři obrany členských zemí aliance. List Le Figaro píše, že francouzské stanovisko "zhruba" podporují Německo, Belgie, Nizozemsko, Španělsko a Turecko, zatímco za americkým postojem stojí Britové a generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer.

Americký ministr Donald Rumsfeld v Bruselu rozpory bagatelizoval. Podle francouzského ministerstva obrany musejí obě operace zůstat odděleny, protože jsou naprosto odlišné. Spojení také vyvolalo otázku, odkud by šly peníze na misi, podezírají Washington, že si spojení přeje proto, aby mohl začít stahovat z Afghánistánu své jednotky.