Hlavní obsah

New York se kvůli největšímu summitu OSN změnil v pevnost

Právo, Novinky, ČTK, Jiří Roškot
NEW YORK

V newyorském sídle Organizace spojených národů se ve středu schází na 175 hlav států a vlád. Na programu dosud největšího setkání nejvyšších představitelů zemí světa, které se koná v roce 60. výročí založení OSN, je problematika světové bezpečnosti a terorismu, lidských práv, rozvojových snah ke snížení světové chudoby, ochrany životního prostředí a reformy OSN.

Článek

Českou republiku zastupuje premiér Jiří Paroubek, v čele slovenské delegace je prezident Ivan Gašparovič.

 New York se změnil v pevnost. Zatímco diplomaté se pokoušejí vyladit kompromisy v závěrečném dokumentu, v ulicích hlídkuje kolem čtyř tisíc policistů. S nimi jsou strategicky rozmístěna protiteroristická komanda a odstřelovači a nad New Yorkem byla vyhlášena bezletová zóna. Uzavřeny jsou některé ulice zejména kolem síla světové organizace a policisté se psi kontrolují objekty a namátkově i cestující metra.

Skutečné otazníky nad summitem však nevyvolává bezpečnost, nýbrž hledání shody o naplnění jeho ambiciózní agendy. Ještě v pondělí se podle českého velvyslance Hynka Kmoníčka zdálo, že byl dohodnut kompromisní závěrečný dokument, ale včera vše padlo.

Boj o formulace

"Dokument by měl být svého druhu kompromisem mezi očekáváním rozvinutých zemí, které chtějí pokrok v navrhované Radě pro lidská práva a v jasném jazyku ohledně terorismu, a zájmem rozvojových zemí, které summit vnímají především jako hodnotící schůzku ke stavu realizace programu Cíle milenia, podle něhož by měla být chudoba snížena na polovinu do roku 2015," řekl Právu velvyslanec.

Projekt rozšíření Rady bezpečnosti byl pro odpor USA odložen již v srpnu. Washington se rovněž nechce zavázat k určitému objemu pomoci chudým, zatímco EU se hlásí k vyčlenění 0,7 procenta hrubého domácího produktu do roku 2015.

"Pro ČR to znamená vyčlenit 0,17 procenta hrubého domácího produktu pro rozvojovou pomoc. V dané chvíli to je 0,1 procenta," upřesnil Kmoníček.

USA a Unie chtějí, aby do budoucí Rady pro lidská práva byly státy voleny dvoutřetinovou většinou členských států, ale kupříkladu Rusko a Egypt jsou proti. Podle egyptského velvyslance Mageda Abdelazíze je na určení statusu Rady příliš brzo.

V sázce je vyznění schůzky

V časové tísni se sporné otázky odkládají, uvádějí kusé zprávy z diplomatických kuloárů. Pákistánský velvyslanec Maged Abdelaziz signalizoval, že jazyk popisující terorismus už velvyslanci z 15 zemí údajně dohodli a jsou blízko i shodě o reformě OSN a dalších bodech.

Podle jeho slov má pak skupina 32 států posoudit, zda je celý text natolik vyvážený, že může být předložen Valnému shromáždění.

V návrhu závěrečného dokumentu je tedy více kompromisů a méně konkrétních závazků. Německý velvyslanec Günter Pleuger připomněl, že vyjednávání zkomplikovaly i USA tím, že teprve v minulých týdnech předložily stovky doplňující návrhů.

Ve světle rizika, že summit nepřinese očekávaná rozhodnutí, generální tajemník Kofi Annan členy varoval: "Jestli vy - političtí vůdci států světa - nejste s to dosáhnout dohody o cestě vpřed, přijmou dějiny rozhodnutí za vás a zájmy lidu vašich zemí nebudou naplněny".

Reklama

Výběr článků

Načítám