V tomto gigantickém úlu je proto nejvíc horko kolem práce na návrhu závěrečného komuniké, přičemž gravitačními centry mnohdy nestejných receptů na některé problémy jsou Spojené státy, skupina 77 (rozvojových zemí) a Evropská unie.

Zatímco společně deklarovaným zájmem všech je prosperující a bezpečný svět s efektivnější a transparentní OSN, panují například různice na definici terorismu, jež má tvořit páteř komplexní konvence o boji s ním, i na tempo a výši pomoci nejchudším zemím.

Definice vázne

Definice terorismu podle dostupných informací uvázla na mrtvém bodě kvůli ostrým neshodám, přičemž chybějící konsensus podkopává přijetí konvence o boji s mezinárodním terorismem.

Panuje sice shoda, že útoky proti civilistům a neválčícím stranám nelze ospravedlnit, ale k překonání slepé uličky se členské země namísto klasické formy definice zřejmě uchýlí k popisu činů obecně považovaných za terorismus. To však zároveň vyvolává požadavek, aby bylo právě tak popsáno i to, co se naopak za terorismus nepovažuje, a to s cílem zachovat právo národů bojovat za sebeurčení a svobodu.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová jménem hostitelské země minulý pátek oznámila, že během summitu se na nejvyšší úrovni sejde i Rada bezpečnosti a posoudí rezoluci o podněcování k terorismu a vyzve, aby budoucí konvence vytvořila právní rámec k jeho potírání.

Obavy z intervencí

EU jde podle včerejšího prohlášení šéfa Evropské komise José Manuela Barrose na summit s přesvědčením, že "řešení globálních problémů tkví v mnohostranných řešeních", které vyžadují kolektivní akci.

Návrh různých možností zásahů regionálními silami do konfliktů, které ústí do genocidy a válečných zločinů, ovšem vyvolává nedůvěru řady zemí včetně velkých mocností, jako jsou Rusko a Indie.

Obávají se, že tak vzniknou nepřiměřené pravomoci k intervencím, zatímco Charta OSN svěřuje rozhodování o použití síly včetně vojenské Radě bezpečnosti.

Barroso vyzývá následovat EU

"Světový summit OSN 2005 je mimořádnou příležitostí ukázat odhodlání EU dodržet naše sliby rozvojovému světu a strhnout i ostatní," prohlásil Barroso. Unie je největším světovým dárcem rozvojové pomoci - 55 procent z 35 miliard (přes jeden bilión Kč) v roce 2004.

Unie je zároveň největším obchodním partnerem rozvojových zemí a poskytovatelem pomoci spojenou s obchodováním.

EU si vytkla za dlouhodobý cíl vyčlenit do roku 2015 na rozvojovou pomoc 0,7 procenta hrubého domácího produktu. "Je důležité, aby svůj závazek na sebe vzaly i Spojené státy," prohlásil Barroso, ale Washington se však zavázat nechce.

Ministryně Riceová namísto toho zdůraznila potřebu vytvářet takové prostředí v chudých státech, jež skýtá záruky efektivního využití přijímané pomoci a v této souvislosti jmenovala právní stát, tržní hospodářství a potlačování korupce. To však podporuje i EU.