Když komunistická Čína pohltila tisíce let starou horskou říší, rozdělila ji na správní celky. Za autonomní byla prohlášena pouze centrální oblast zvaná "Tsang". Ostatní části se rozpustily v čínské území.

Zasedl první lidový sněm v Tibetu a pekingský tisk psal, že osvobozený lid "měl v očích slzy dojetí". Exulanti na to mají samozřejmě jiný názor. Jejich slzy jsou spíše způsobeny zklamáním a smutkem ze ztráty vlasti.

Dalajláma a Čína

Vše začalo invazí čínské armády v roce 1950. Následovalo několik lidových povstání, která skončila neúspěšně. Vůdce Tibeťanů Dalajláma se v roce 1959 uchýlil do indického exilu. Dnes je obrovskou celebritou a má velký podíl na tom, že západní civilizace se začala o Tibet a budhismus zajímat.

Dalajlámovi vyslanci se občas setkávají s čínskými politiky, ale že by to vedlo ke změně stavu v Tibetu zatím není moc pravděpodobné.