Článek
Carl Gustaf Lundin, šéf mořského programu Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN), při zveřejnění roční zprávy IUCN a Světové sítě pro sledování korálů (GCRMN) však varoval, že jde jen o lokální, nikoliv celosvětový trend. Zpráva výslovně zdůrazňuje, že odumírání korálových biotopů v globálním měřítku pokračuje.
Bělení korálů pokračuje
Výsledky našich opatření k zastavení a zvrácení hrozby stále pokulhávají za rychlostí bělení korálů, upozornil Lundin. Podle něj je třeba pokračovat jak v lokálním měřítku v omezování negativního působení průmyslu a lidí, jako je nadměrný rybolov, znečišťování moří a nešetrná turistika, tak i globálně řešit hrozbu klimatických změn. Odumírání korálů, tzv. bělení, je důsledkem změny životních podmínek symbiotických řas, které vápnitým stavbám korálových polypů dávají barvy a umožňují získávat energii; příčinou je klimatický jev El Niňo, měnící teplotu a slanost vody i režim mořských proudů, a lidské zásahy.
Čtvrtina korálů je ztracena
Podle zprávy IUCN a GCRMN bylo již nenávratně zničeno 27 procent korálových útesů (v roce 1998 to bylo jen 16 procent) a dalších 14 je v takovém stavu, že je zřejmě čeká do dvou desetiletí stejný osud. Organizace Conservation International na jaře odhadla podíl zničených útesů na 25 procent a dalších 58 procent označila za ohrožené. Nejhorší situace zůstává v Tichomoří a Indickém oceáně. Paradoxně však právě oblast mezi Papuou-Novou Guinejí a Austrálií se může pochlubit i nejzachovalejšími útesy. Zatímco Velký bradlový útes na severovýchodě Austrálie je místy až z 90 procent vybělen, v relativně blízkých ohraničených lokalitách jsou díky malému lidskému tlaku a kvalitní ochranářské práci nádherné prosperující útesy, doplnil zprávu Clive Wilkinson, australský delegát IUCN, s tím, že velkou zásluhu na tom mají USA, Švédsko a Francie. Tato sezóna bude velmi významná, předpověděl Wilkinson. Zpoždění monzunů a přicházející El Niňo korály oslabilo. Teď stačí mohutný cyklón, který by útesy zalil sladkou dešťovou vodou, a je tu problém, vysvětlil.