"Nemůže se to omezit jen na odchod z Gazy," prohlásila. Ocenila mimořádnou odvahu, kterou podle ní při prosazování evakuace všech osad z pásma projevil izraelský premiér Ariel Šaron. "Je to skutečně dramatická chvíle v dějinách Blízkého východu," řekla.

Podle ministryně musí Izrael plnit další body, k nimž se zavázal v posledním mírovém plánu s Palestinci. I oni však mají nesplněné závazky, a to je rozpuštění radikálních skupin.

Riceová také poukázala na ty aspekty odsunu z pásma Gazy, které znepokojují Palestince. Izrael si i po odchodu 8500 osadníků ponechá kontrolu mezinárodní hranice, vzdušného prostoru a přechodů mezi pásmem a svým územím. Palestinci budou mít i nadále problémy cestovat za krajany na západním břehu Jordánu, který od pásma dělí pruh izraelského území. Nebudou moci ani volně manipulovat se zbožím.

O těchto záležitostech je židovský stát ochoten hovořit, až palestinská samospráva odzbrojí radikály. Mnoho palestinských politiků i vůdci radikálních skupin proto říká, že nynější odsun osadníků z pásma pro ně není důvodem k oslavám, protože Palestinci budou v pásmu i bez osad jako ve vězení.

Riceová se v rozhovoru přimlouvala, aby Izrael usnadnil Palestincům pohyb na západním břehu Jordánu. Izrael nyní vystěhuje čtyři z tamních více než 120 osad, avšak ostatní zatím rušit nehodlá. Palestinci musí při přesunech mezi palestinskými městy na západním břehu projíždět izraelskými hlídkami, které chrání osadníky.