Článek
"Ať Bush ví, že naše kapacity jsou větší, než mají Spojené státy," prohlásil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Hamíd Rezá Asefí. "Nemyslíme si ale, že se Spojené státy dopustí takové chyby," dodal.
Bush v sobotu na otázku, zda mezi těmito možnostmi je i použití síly, reagoval výrokem, že "pro každého prezidenta je použití síly tou nejzazší možností..." Vyjádřil přitom naději v diplomatické řešení nynější krize s Íránem.
Proti hrozbě silou se vyjádřil v sobotu německý kancléř Gerhard Schröder, který zahajoval předvolební kampaň sociálnědemokratické strany.
Dlouhodobé napětí mezi Teheránem a mezinárodním společenstvím, především USA a Evropskou unií, se prudce zvýšilo tento týden, kdy Írán oznámil, že obnovuje činnost svého jaderného provozu u Isfahánu. Zatímco zahraničí má obavy, že Íránci by své jaderné ambice mohli zaměřit na výrobu zbraní, Teherán to odmítá a tvrdí, že jeho cílem je pouze naplnění civilních energetických potřeb země.
Asefí také řekl, že čtvrteční výzva Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), aby Írán zastavil veškeré procesy obohacování uranu, je nepřijatelná, protože je "nelegální a politicky motivovaná". Možnost, že by Írán své rozhodnutí jadernou aktivitu obnovit zvrátil, označil za absurdní. Nová vláda bude krajně konzervativní
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád jmenoval do nové vlády krajní konzervativce. Předznamenal tak tvrdší přístup v domácí i zahraniční politice země. Prezident dnes představil kabinet parlamentu, který bude přibližně za týden hlasovat o důvěře každému jednotlivému ministrovi. Nepředpokládá se, že poslanci nebo duchovní vůdce země ajatolláh Alí Chameneí, který má v zásadních záležitostech poslední slovo, budou mít námitky.
O nikom z navržených 21 ministrů není známo, že by podporoval mírné demokratické reformy za vlády předchozího prezidenta Mohammada Chátamího. Ve vládě, stejně jako v té předchozí, nebude žádná žena, uvádějí agentury.