"Předpokládám, že odcestuji do Sýrie k přímým rozhovorům se syrským ministrem zahraničí Farúkem Šará a syrským prezidentem Bašárem Asadem," prohlásil ve středu Powell podle agentury AP, přičemž termín prý upřesněn nebyl.

Šéf syrské diplomacie Farúk Šará o několik hodin později plán návštěvy přivítal. "Domníváme se, že dialog mezi oběma zeměmi je důležitý a že je v zájmu amerického a syrského lidu a míru a stability na Blízkém východě," řekl během svého pobytu v Egyptě.

Vyostření vztahů mezi oběma státy souvisí s válkou v Iráku - USA tvrdí, že do Sýrie se v tichosti stáhla řada předních činitelů svrženého bagdádského režimu. Britský list The Times s odvoláním na zdroje ve velitelství protiirácké operace napsal, že pokud by se na syrském území prokázala přítomnost samotného Saddáma Husajna, americká komanda jsou připravena do této země proniknout a zmocnit se ho.

Ministr obrany USA Donald Rumsfeld navíc v pondělí Damašek obvinil, že v uplynulých 12 až 15 měsících tajně testoval chemické zbraně.

Jde v jádru o Palestinu?

Sýrie obě tvrzení popírá a Šará dnes řekl, že jeho země neumožní žádné eventuální inspekce svého území, které by měly prověřovat americká obvinění. Mluvčí syrského ministerstva zahraničí Busajna Šabanová ale ve středu uvedla, že v médiích se krize jeví dramatičtěji, než je ve skutečnosti. "Myslím, že diplomatické kanály jsou mnohem klidnější, než to média vykreslují. Dveře nejsou zavřeny - americký velvyslanec je u našeho náměstka ministra zahraničí každé dva dny, dialog pokračuje."

Regionální média se zabývají myšlenkou, že náhlý americký tlak na Damašek souvisí spíše s izraelsko-palestinským mírovým procesem, než s meritem obvinění. Palestinci totiž formují svou novou vládu vedenou pragmatickým diplomatem Mahmúdem Abbásem; izraelský premiér Ariel Šaron zase v uplynulých dnech překvapil místní scénu příslibem řady vstřícných gest a vyjádřil připravenost s Abbásem se setkat.

Sýrie však podporuje palestinské opoziční skupiny, které jednak odmítají stávající podobu mírového procesu, jednak vytvářejí silnou protiváhu mocenské skupině oficiálního vůdce Jásira Arafata.

Izrael prosazuje své požadavky

Šaron v úterním vydání izraelského deníku Jediot Achronot zmínil body, které mají USA podle Izrael požadovat v Damašku - mj. jde o vypovězení kanceláří radikálních palestinských skupin Hamás a Islámský džihád a o zmrazení spolupráce s klíčovým regionálním spojencem Sýrie - Íránem, který rovněž odmítá dnešní mírový proces.

Damašek v minulosti přes navenek napjaté vztahy Američanům vyhověl, např. podílem na tažení proti teroristické síti al-Kajdá. Ve věci palestinsko-izraelského konfliktu ale syrský prezident Bašár Asad nedávno potvrdil dosavadní postoje. "I kdyby se rozjel mírový proces, je nemyslitelné, aby byl Izrael považován za legitimní stát," řekl bejrútskému listu as-Safír.