"O tom, že byl 13. července 1989 ve Vídni u vraždy kurdských vůdců, není pochyb," řekl Taheri ke spekulacím posledních dní, jež oficiální Teherán popírá a označuje za sionistickou propagandu. "Při střelbě byl zraněn a než ho s diplomatickým pasem spěšně vyvezli z Rakouska, strávil den ve vídeňské nemocnici."

Zavražděni tehdy byli tři přední činitelé Demokratické strany íránského Kurdistánu (PDKI), včetně jejího šéfa Abdur Rahmána Kásemlúa, který žil čtvrt století v Československu, dostal zde azyl, působil jako vysokoškolský pedagog a měl českou manželku Helenu Krulichovou.

Vše je na kazetách

Taheri byl za šáhova režimu šéfredaktorem největšího íránského listu Kajhán a od islámské revoluce patří k předním exilovým kritikům teokracie. V červenci 1989 měl po atentátu přístup ke třem audiokazetám, jež si tajně nahráli samotní Kurdové. Ti totiž byli do vídeňského hotelu pozváni na jednání se zástupci teheránského režimu o tom, zda vlivná PDKI opět vystoupí z ilegality. "Ahmadí Nežád byl jedním ze dvou emisarů, kteří měli Kurdy vyzvat k návratu do země a k práci v rámci Islámské republiky," řekl Taheri. "Že tam byl, je z kazety naprosto zřejmé. Bylo to jako rozhlasová hra, Kurdové kvůli záznamu oba vyslance po celou dobu oslovovali jejich jmény, aby bylo jasné, kdo právě hovoří."

Právo již před týdnem citovalo íránského exulanta žijícího v Iráku Hosejna Jazdán Panáha, podle nějž byl Ahmadí Nežád členem podpůrného týmu, který "několik dní" před atentátem vyzvedl na íránské ambasádě ve Vídni zbraně a předal je atentátníkům.

Taheri však tvrdí, že neexistuje jasná odpověď, jakou roli Ahmadí Nežád hrál: "V žádném případě si netroufám tvrdit, že byl do vraždy zapleten. K tomu nemám žádné podklady."

Třetí z kazet, které Taheri údajně slyšel, končí střelbou, křikem obětí a je prý slyšet i Ahmadí Nežádovo volání "tam, tam!", což podle autora navozuje dojem, že vrahy naváděl na zamýšlený cíl a chránil se před mylnou palbou. V úterním článku v listu The New York Post Taheri dokonce nevyloučil, že se tehdy teheránské vedení rozhodlo Ahmadí Nežáda zbavit coby svědka skandální politické vraždy v zahraničí. "Toto jsou otázky, jež může zodpovědět pouze nově zvolený prezident," uvedl.

V Rakousku už běží vyšetřování

O přímé účasti Ahmadí Nežáda na přípravě trojité vraždy ale hovoří vůdci PDKI. "Dokládá ji svědectví Násera Tághí Púra, bývalého generála revolučních gard, který tehdy věděl o přípravě atentátu a později utekl z Islámské republiky," řekl včera Právu z Paříže zmocněnec PDKI pro zahraničí Šaho Hosejní. Tághí Púr se však před třemi lety utopil.

Informace od Tághí Púra má mít i bývalý íránský novinář označovaný jako Svědek D, který žije ve Francii a je nyní středobodem vyšetřování vraždy, jež se rozbíhá v samotném Rakousku. "Mezi ministerstvem vnitra a Svědkem D už došlo ke kontaktu, podrobnosti o schůzkách ale z bezpečnostních důvodů nemohu sdělit," řekl včera Právu poslanec rakouských Zelených Peter Pilz, který se v objasňování kauzy začal angažovat již před 16 lety z popudu vdovy Krulichové.

"Netvrdím, že tyto výpovědi jsou dostatečné, aby se o někom dalo říci, že je vinen," dodal Pilz. "Rozhodně to ale stačí k otevření vyšetřování. Já jsem už dříve policii dal řadu dokumentů z let 1989 a 1990 a když je porovnávám, vše do sebe velmi dobře zapadá."

Stejně jako v 90. letech, i nyní Pilz tvrdí, že Vídeň se snaží kauzu zamést pod koberec ve snaze nepopudit teheránský režim a nepoškodit obchodní vazby, které s ním má.

"Policie dělá skvělou práci, snaží se i prokuratura. Problém je ale s politickým zasahováním ze strany ministerstva spravedlnosti, které se snaží íránského prezidenta vytáhnout z těchto potíží," prohlásil Pilz.

Ministerstvo spravedlnosti ve středu couvlo od svého úterního oznámení, že znovu začalo vraždu vyšetřovat; mezitím si íránské ministerstvo zahraničí v Teheránu předvolalo rakouského ambasadora. "Snaží se teď vytvořit dojem, že vůbec žádné vyšetřování neprobíhá," řekl k tomu včera Pilz. "Jenže ono už začalo."