Odklízení pomníku provázely na počátku silné protesty jeho stoupenců a vězňů bývalého východoněmeckého komunistického režimu. "Nepřipustíme to," odmítali vyklizení rozhořčení protestující, kteří se hádali s policisty.

Policii se ale nakonec podařilo místo vyklidit a přesvědčit připoutané aktivisty, aby svá místa u křížů opustili. "Nechceme situaci dál vyostřovat, ale jsme pořád velmi rozzlobení," řekl novinářům jeden z aktivistů Jürgen Breitbarth.

Odklizení 1065 křížů a stržení torza napodobujícího Berlínskou zeď trvalo celý den. Zpoza zátarasů mu přihlíželi i turisté, pro něž je Checkpoint Charlie, bývalý přechod ze sovětské do americké vojenské zóny, vděčný cíl. Zatím není jisté, kde budou kříže, z nichž najatí dělníci odšroubovali cedulky se jmény východoněmeckých obětí, uloženy.

Majitelka se brání

Soukromý památník nechala na místě u bývalého přechodu z americké do sovětské vojenské zóny vybudovat šéfka nedalekého Muzea zdi Alexandra Hildebrandtová. Parcelu si pronajala původně do konce minulého roku, potom ale pomník nechala stát a ignorovala výzvy k vyklizení. Banka si nato nechala odstranění památníku potvrdit rozhodnutím soudu.

Hildebrandtová proti odklizení protestuje. "Řekněte mi, proč se někdo vzdá měsíční částky za pronájem a proč se vzdá jistého kupce?" říkala dnes novinářům. Chce totiž shromáždit 36 miliónů eur, aby mohla pozemky koupit.

Šéfka Muzea zdi tvrdí, že odstranění křížů následuje na politickou objednávku. Berlínská radnice památník kritizovala jako trivializaci historie, naopak opoziční CDU se památníku zastávala a někteří její členové dnes proti odstranění protestovali.