Modul vážící 370 kilogramů se automaticky navede přímo do přilétající vlasatice a rychlostí 37 000 kilometrů v hodině do ní narazí. Deep Impact bude od místa střetu vzdálena asi 500 kilometrů a vše bude snímat řadou přístrojů a kamer.

Krátce po vypuštění "impactoru" se od Deep Impact oddělila malá sonda vybavená kamerou, která by měla být v okamžiku nárazu asi 500 kilometrů od Tempel 1. Bude mít asi 13 minut na to, aby její klasické i infračervené kamery zachytily mrak částic způsobený kolizí ještě před tím, než jí částice zavalí také.

Od dopadu bude mít mateřská loď 13 minut na pořízení fotografií i zachycení dat. Pak by jí měl "výtrysk" zasáhnout - jaký vliv to bude mít na přístroje, se neví. Sílu exploze experti přirovnávají k výbuchu, který by vyvolaly čtyři a půl tuny TNT.

Astronomové přesně nevědí, co uvidí, až modul do komety narazí, ani co střet vyvolá. Kráter, který sonda do Tempel 1 vyhloubí, by měl mít podle odhadů expertů NASA hloubku 27 a šířku až 100 metrů. Někteří vědci ale hovoří spíše v "obrazech" - velikost by se mohla pohybovat od "většího domu" po "fotbalové hřiště". Každopádně by srážka neměla změnit směr komety.

Celkem se na misi podílí na 250 expertů. Výbuch možná uvidí i ametérští astronomové. Jisté to však není, protože se jen těžko odhaduje, jak jasný výbuch vlastně bude. Nejlepší šance však prý mají ti, kteří k obloze zraky upřou na Novém Zélandu a na západě Spojených států.

Znát složení komet může být důležité

Kromě pomoci s objasněním vzniku planet je výzkum komet důležitý i z jiného hlediska. Komety podobně jako asteroidy jsou pro Zemi určitým nebezpečím - jednou by mohlo dojít ke srážce s nimi. I proto je dobré znát jejich složení.

Komety jsou slepence ledu a skal, které v blízkosti Slunce vypouštějí prach a plyny, které se ze Země jeví jako světelný ohon. Tempel 1 kolem Slunce krouží mezi planetami Mars a Jupiter.

Sondu Deep Impact, která už na cestě za kometou urazila zhruba 429 miliónů kilometrů, NASA do kosmu vypustil 12. ledna. Tempel 1, jež kolem Slunce oběhne jednou za pět a půl let, byla objevena v roce 1867 astronomem Ernstem Tempelem. Kometa měří na délku 14 a na šířku šest kilometrů.

Mise Deep Impact, která podle agentury AFP stála NASA 333 miliónů dolarů (8,3 miliardy korun), má za cíl umožnit nahlédnout pod povrch komety, v níž se podle expertů nachází materiál a pozůstatky z období, kdy před čtyřmi a půl miliardami let vznikal náš sluneční systém.

"Komety, které jsou nejstaršími nebeskými tělesy naší sluneční soustavy, v sobě skrývají informace, jež mohou odpovědět na velké množství otázek," řekl Andy Dantzler z oddělení sluneční soustavy NASA.