Už po deseti minutách se ale poslanci i prezident mohli vrátit zpět.

Podle úřadů malé letadlo King Air 350 odstartovalo v Delaware a směřovalo do Ohia. Jakmile se dostalo do zakázané zóny, odstartovaly dvě stíhačky. Pilot ihned reagoval na jejich výzvu a změnil kurz.

V Bílém domě byla nakrátko vyhlášena nejvyšší pohotovost, řekl prezidentův mluvčí Scott McClellan. Podle něj Bush již nebyl v době poplachu v Oválné pracovně, ale v rezidenci. "Prezident byl dočasně přemístěn," uvedl mluvčí.

Poplach byl ukončen před skončením evakuace. Zatím není jasné, proč pilot vletěl do zakázané zóny.

Postihy pro firmy obchodující s Íránem, KLDR a Sýrií

Nová nařízení umožňují zmrazit aktiva firem obchodujících se severokorejskými, íránskými a syrskými společnostmi, jež Washington podezřívá z podílu na programech zbraní hromadného ničení.

Toto opatření se týká tří severokorejských společností, čtyř íránských a syrského vládního výzkumného pracoviště.

FBI se necítí oslabena

Bush nechal zřídit v rámci FBI nové středisko, které bude koordinovat protiteroristické a zpravodajské aktivity agentury i její kontrarozvědku. Podle některých expertů to oslabuje FBI, neboť Národní bezpečnostní služba spadá pod národního ředitele pro zpravodajské služby Johna Negroponteho.

Podle ředitele FBI Roberta Muellera je "Národní bezpečnostní služba dalším krokem ve vývoji našich schopností chránit americkou veřejnost". Odmítl, že by to omezovalo kompetence FBI.

Bush též schválil vytvoření Národního střediska proti šíření zbraní hromadného ničení, které má koordinovat zpravodajské aktivity v tomto směru.

CIA posiluje pozici

Bílý dům naopak ponechal Ústřední zpravodajské službě (CIA) špiony a plánování tajných operací. CIA má nyní řídit všechny zpravodajské aktivity v zahraničí. Experti to označili za vítězství CIA, která dlouhodobě soutěží o rozsah kompetencí s ministerstvem obrany a FBI.

To byl jeden ze čtyř bodů, v nichž se Bush neřídil doporučeními nezávislé komise, která se věnovala práci 15 amerických zpravodajských služeb. Bush ji byl nucen nechat ustavit poté, co se ukázalo, že v Iráku nebyly nalezeny žádné zbraně hromadného ničení, jimiž byla zdůvodňována invaze do Iráku.

Zpráva vydaná v březnu uvedla, že americké tajné služby "se zcela mýlily takřka ve všech předválečných úsudcích" o iráckých zbraních. Již před tím byly zpravodajské agentury kritizovány kvůli tomu, že nebyly s to zabránit teroristickým útokům z 11. září 2001.