Za Rafsandžáním, který už byl prezidentem v letech 1989 až 1997, následuje s 19,71 procenta hlasů Mahmúd Ahmadínedžád, o němž se hovoří jako o vůdčí osobnosti nové generace politiků a nejkonzervativnějším ze všech kandidátů. Na třetím místě je se 17,57 procenta bývalý předseda parlamentu Mahdí Karrúbí.

Činitel ministerstva vnitra po sečtení přibližně 42 procent hlasů uvedl, že vede Karrúbí těsně před Rafsandžáním a Ahmadínedžádem. Podotkl však, že pořadí se může změnit po sečtení hlasů z Teheránu a velkých měst. Předčasné oznámení druhého kola voleb a průběžných volebních zisků kandidátů Radou dohlížitelů vyvolalo podle agentury AFP nevoli reformního ministerstva vnitra. Takový postup "porušuje zákony", prohlásil náměstek ministra vnitra Saíd Mahmúd Mír Loí.

Ministerstvo vnitra, do jehož kompetence spadá organizace voleb, už před pátečním hlasováním oznámilo, že konání případného druhého kola voleb nebude možné před 1. červencem. Vzniklý spor však není vůbec srovnatelný s tím, co by mohlo nastat, kdyby konečné oficiální výsledky prvního kola voleb neuspokojily Radu dohlížitelů, konstatuje AFP.

Toto konzervativní grémium má totiž možnost v kterémkoliv okamžiku volby anulovat a bez jeho souhlasu nejsou výsledky hlasování platné. Po islámské revoluci v roce 1979 se v zemi ještě nikdy druhé kolo prezidentských voleb nekonalo.