Největším favoritem mezi sedmi kandidáty je ájatolláh Alí Akbar Hášemí Rafsandžání (70). Tento klerik označovaný za pravicového centristu je považován za pragmatika stojícího mezi oběma zmíněnými proudy. Úterní průzkum agentury Fárs mu přisoudil 22,3 procenta hlasů. Jako druhý vycházel ze sondy popularity konzervativec Mohammad Báker Kálíbáf, donedávna obávaný šéf íránské policie, na nějž sází přesně pětina Íránců. Ze tří kandidujících reformátorů si stál nejlépe exministr vyššího školství Mostafá Moín (10 %).

Rafsandžání věří ve své vítězství

Rafsandžání už v pátek vyjádřil své přesvědčení, že ve volbách zvítězí už v prvním kole. Má také nejvyšší preference. Stávají prezident Chatámí v pátek vyjádřil naději, že hlava státu bude zvolena už v prvním kole a druhé plánované na24. června se nebude muset konat.

Ministr zahraničí Charrází ve čtvrtek kritizoval zahraniční média, že se soustředí na "jediného kandidáta", tedy Rafsandžáního, a přisoudil to "skrytým úmyslům některých vlád včetně USA".

Mnozí američtí experti přiznávají, že Rafsandžáního vítězství by sice znamenalo konec dosavadních experimentů s reformami, na druhou stranu by se prý však do úřadu vrátil velmi zkušený politik, u nějž už Západ ví, co očekávat, a který je také dostatečně silný, aby prosadil své záměry, k nimž řadí i normalizaci vztahů s Washingtonem.

Také Chatámí uvedl, že doufá, že nebude potřeba druhé kolo, která by se v případě potřeby uskutečnilo 24. června.

Roztříštěné síly

Přestože konzervativní Rada dohlížitelů pustila do voleb jen osm z více než tisíce zájemců, jsou síly roztříštěné a zřejmě dojde na druhé kolo mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty. Ajatollách Chameneí uvedl, že volby posílí islámský stát a odradí "nepřítele", kteří přesvědčují svět, že islám s demokracií nelze skloubit . 

Jak reformisté, tak konzervativci apelovali na své kandidáty, aby se dohodli a slabší z nich odstoupili ve prospěch jediného muže. Ve čtvrtek to udělal konzervativec a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí.

Kampaň byla mimořádně ostrá i barvitá, objevila se v ní i nevídaná věc - děvčata rozdávající letáky na kolečkových bruslích, což konzervativci kritizovali jako "rozvracení islámských základů země".

Po celém Íránu navíc došlo k řadě pumových útoků s deseti mrtvými, které režim vysvětloval jako snahu odradit voliče od účasti.