Varinsky, bývalý hipík a studovaný psycholog, si vydělává jako "procesní konzultant", jinak řečeno: v zájmu klienta rozhodoval o sestavení poroty, oněch dvanácti bezúhonných. Prokurátor Tom Sneddon stál pouze o nejlepšího, hodně mu věřil.

Avšak soudce Rodney Melville si byl velmi dobře vědom, že má co do činění s hvězdou, a nedal Varinskému příliš prostoru. Výběr porotců řídil tvrdou rukou, a postaral se o rychlý spád. "Prosvěcování duší", Varinského specialitu v podobě dlouhého, místy až únavného zpovídání kandidátů, vůbec nepřipustil. Tisk už tehdy věštil, že pro obžalobu to není dobré znamení. "Se složením porotců v Santa Marii nemůže být Varinsky doopravdy spokojen," podotkl list Los Angeles Times. Mezi porotci (osm žen, čtyři muži) nebyl, navzdory úsilí obhajoby, žádný černoch, což odráží skladbu obyvatelstva v Santa Barbaře, kde žijí jen dvě procenta černochů.

Ve třech kolech došlo na 750 kandidátů, než padlo dvacet jmen - dvanáct do poroty a osm náhradníků. Kandidáti dostali k vyplnění dotazník, v němž museli vyjádřit své názory týkající se například zneužívání dětí, rasové příslušnosti, plastické chirurgie nebo Jacksona samotného.

V dalším kole se setkali se zástupci obou soudních stran, kteří detailně prozkoumali jejich smýšlení i charakter. Soudce Melville pak dvacítce vyvolených dvě hodiny četl instrukce. "Předčítám své ženě každý večer, aby se jí lépe spalo," uzavřel s úsměvem. "Nedosáhl jsem s vámi stejného účinku?"