Ministerstvo neuvedlo žádné další podrobnosti o hrozbě, kromě toho, že bude zaměřena i na americké zájmy v zemi. Uzbekistán je blízkým vojenským spojencem Washingtonu ve válce proti terorismu. Poskytl také USA svoji leteckou základnu pro operace v Afghánistánu.

Ministerstvo dodalo, že stoupenci al-Kajdá, Islámského hnutí Uzbekistánu a Islámský džihád, jsou ve střední Asii velmi aktivní. Islámský džihád se přihlásil k odpovědnosti za loňské útoky na americké a izraelské velvyslanectví v Taškentu.

S podobnými tvrzeními vystoupil ve čtvrtek i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, podle nějž za nepokoji v Andižanu z 13. května stály právě islamisté včetně Čečenců a příslušníků zakázaného afghánského Tálibánu. [celá zpráva]

Diplomaté se mohou účastnit vyšetřování

Spojené státy stejně jako Rusko podpořily autoritářský režim prezidenta Islama Karimova při nedávném ozbrojeném potlačení demonstrací. Washington nicméně vyzval uzbecký režim, aby se zreformoval a politicky se otevřel.

Uzbecká vláda ve čtvrtek dala souhlas k tomu, aby se vyšetřování nedávných nepokojů na východě země zúčastnili i zahraniční pozorovatelé z řad diplomatů. "Vyšetřování se jako pozorovatelé mohou zúčastnit zástupci velvyslanectví akreditovaných v Taškentu," oznámil uzbecký ministr zahraničních věcí Aljar Ganěv. Žádosti NATO, OBSE a OSN, aby se vyšetřování mohli účastnit i zahraniční experti, dosud vláda odmítala.

Při potlačení nepokojů, které propukly v Andižanu 13. května, přišlo o život podle oficiálních údajů na 170 lidí. Civilní organizace ale tvrdí, že počet obětí přesáhl 750. Tvrdý postup uzbeckých úřadů ostře odsoudila řada mezinárodních organizací.