K plnoprávnému členství Česka v Unii od 1. května příštího roku bude ovšem nutný ještě kladný výsledek červnového českého referenda a pak ratifikace smlouvy v patnácti stávajících a deseti nových členských zemích.

Ke schválení smlouvy, která je pro všech deset vstupujících zemí (ČR, Estonsko, Kypr, LItva, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovensko a Slovinsko) společná, i ke schválení zhruba dvouřádkového usnesení o vstupu každého kandidáta zvlášť, bylo třeba nadpoloviční většiny hlasů z celkového počtu europoslanců, tedy 214. Pro se jich ale vyslovilo daleko víc.

Přijetí Česka podpořilo 489 z 565 hlasujících poslanců. Proti bylo 39 a 37 se zdrželo hlasování. Ostatních devět kandidátů se těšilo větší přízni. Dostali všichni víc než 500 kladných hlasů. Přijetí Slovenska schválilo například 521 poslanců, proti bylo 21 a 25 se zdrželo, Maďarsko dostalo 522 hlasů, Polsko 509, Kypr 507.

Vadily dekrety

Nešlo o žádné překvapení. Už po hlasování v zahraničním výboru 19. března se nečekalo, že by některý z kandidátů neprošel. Vstup Česka do Unie tehdy z 57 členů nepodpořil jen šéf landsmanšaftu Bernd Posselt a řecký levicový poslanec Efstratios Korakas, který je ale proti veškerému rozšíření na východ.

Poslanci, kteří se při včerejším hlasování v plénu vyslovili proti České republice, byli podle očekávání především z bavorské CSU. Jejich desetičlenná skupina to avízovala už v úterý v prohlášení kritizujících Prahu za to, že nechce zrušit tzv. Benešovy dekrety a tzv. amnestijní zákon z roku 1946. "Chceme vyslat k české politické scéně signál, že rány způsobené v minulosti vyhnaným Němcům jsou ještě otevřené a že je třeba je léčit oboustranným dialogem," uvedli v prohlášení.

Stejný názor vyslovil zhruba stejný počet členů CDU a někteří rakouští poslanci za stranu Svobodných FPÖ. Za ostatními hlasy proti byly všeobecné obavy, že rozšíření oslabí EU protože není připravená; jednak kvůli proamerickým postojům kandidátů.

Europoslance rušila stávka tlumočníků

O dramatický moment v tento historický den se ale nezasloužili poslanci, nýbrž tlumočníci. Jak bývá jejich zvykem při důležitých schůzkách evropských ministrů nebo summitech, využívají své jisté nepostradatelnosti k menšímu či většímu vydírání. Během závěrečné diskuse před hlasováním, kde jednotliví zpravodajové informují o kandidátech a poslanci vyslovují svá podpůrná či naopak nesouhlasná stanoviska, prostě přestali tlumočit.

Podpořila je zřejmě i technika, takže diskuse musela být na půl hodiny přerušena. Tlumočníci a překladatelé totiž rozhodně nesouhlasí s reformou, podle níž by se jim měl snížit důchod tím, že se do něj už nebudou započítávat různé zvláštní prémie, náhrady a podobně a poslancům dali stávkou najevo svou nepostradatelnost. Za skandální označila belgická europoslankyně Nelly Maesová to, že nejlépe placení úředníci v Evropě kazí tak historické přijetí chudých evropských sousedů.