V rámci programu terapeutického klonování britský tým vytvořil tři blastocyty, tedy embrya v raném vývojovém stadiu. Vědci pracovali s vaječnými buňkami, které odebrali ženám, jež podstoupily proces umělého oplodnění.

Jádro každé vaječné buňky nahradili celou lidskou kmenovou buňkou. Následně byly tyto modifikované buňky iniciovány malým elektrickým výbojem, což vedlo k zahájení růstového procesu.

Pokus získat z blastocytů kmenové buňky se však nezdařil, protože životnost klonu nepřesáhla pět dnů. Přesto experiment podle vědců dokázal, že uměle oplodněné vaječné buňky jsou vhodné k produkci klonů.

Jihokorejci poprvé klonovali buňky nemocných

Podobný experiment, jenž může znamenat revoluci v dosavadní léčbě degenerativních nemocí, oznámili v pátek i jihokorejští experti. Jihokorejským vědcům pod vedením profesora Hwang Woo- suka se podařilo vůbec poprvé v dějinách medicíny naklonovat kmenové buňky nevyléčitelně nemocných.

O senzačním objevu, jenž může znamenat velkou naději pro léčbu degenerativních nemocí, jako jsou Parkinsonova či Alzheimerova choroba, inforuje ve svém nejnovějším čísle odborný časopis Science.

Hwangův tým přitom pracoval se dvěma zdroji - odebíral nejen materiál z kmenových buněk nemocných, ale využíval i neoplodněných zárodečných embryí. Celkově spotřeboval 185 vaječných buněk od mladých dárkyň a stovky vzorků z kůže nevyléčitelně nemocných pacientů. Vaječné buňky následně zbavil obalu a implantoval do nich upravený genetický materiál z kožních buněk. Výsledkem byly nové klony embryí, které navíc při laboratorním pokusu v napadených buňkách nevyvolaly žádnou negativní reakci.

Nadšené ohlasy

"Tleskáme profesoru Hwangovi a jeho kolegům za smělý objev," reagovala na pokus Americká společnost pro reprodukční lékařství. Také expert na genetiku Gerald Schatten z Pittsburské univerzity komentoval úspěch jako "opravdovou senzaci" a dodal, že s "podobným pokrokem věda počítala nejdříve za deset let".

"Všichni, kteří zpochybňovali klonování embryonálních buněk, budou muset své názory korigovat," prohlásil Rudolf Jaenisch z Massachusettského technologického institutu.

Sám Hwang ale upozorňuje na to, že klonovaná embrya mohou být defektní, tedy obsahovat stejně "špatnou" negativní výbavu jako jejich originály.

V praxi nejdříve za deset let

Navíc není dosud jasné, jak by se upravené embryo chovalo v lidském organismu. Podle jihokorejského profesora lze takto modifikované zárodečné buňky v praxi využít nejdříve za deset let.

Objev Jihokorejců vyvolal však i negativní reakce, především etické otázky po hranicích lékařské vědy, jež využívá pokusů na embryích.

Německý list Die Welt poznamenává, že Evropa však v genetice nedisponuje jedním společným hlasem,a starý kontinent tak může zaostat za Amerikou i Asií. List Tagesspiegel zase upozorňuje, že důsledky obdobných vědeckých pokusů mohou být zhoubné. Rodiče v Izraeli například na nátlak vědecké obce získali právo rozhodovat o pohlaví dětí dosud nenarozených. "Rodičovská přání jsou pochopitelná," schvaluje list, "ale po šikmé ploše nevyhnutelně skončíme tam, kam jsme nikdy nechtěli dospět."