Neštěstí sledovaly desítky lidí. Muž měl vystupovat v reklamě na nejmenovanou norskou značku oděvů. Scénáristi do připravovaného šotu počítali se záběry z letu vzduchem.

Parašutista proto měl na helmě připevněnou speciální videokameru. Spolu s padákem ji před vstupem na věž skryl pod oblečení. Policie tvrdí, že úřady akci nepovolily.

Když se dobrodruh dostal na druhé podlaží, které je asi ve výšce 115 metrů, skočil dolů. Vyšetřovatelé se domnívají, že se mu padák zachytil v konstrukci věže a utrhl se. Nešťastník pak narazil do prvního patra věže, zhruba ve výši 55 metrů. Pád na zem nepřežil.

Ráj pro sebevrahy i dobrodruhy

Od roku 1889, kdy byla Eiffelova věž otevřena, se na ní zabily stovky lidí. První sebevraždu zaznamenala v roce 1891, kdy se na jednom z oblouků oběsil tiskařský dělník. Své oděvy odkázal staviteli věže Gustavu Eiffelovi.

V roce 1912 z prvního patra skočil rakouský krejčí Franz Reichel zkoušející "padákový" kabát vlastní konstrukce. Údajně zemřel strachem ještě ve vzduchu.

V roce 1984 úspěšně skočil z vrcholku věže padákem britský pár. O tři roky později si jistý Novozélanďan vyzkoušel z druhého patra bungee-jumping.

Věž o výšce 324 metrů navštíví ročně asi šest miliónů lidí. Patří k nejvyhledávanějším evropským památkám.