"Kdo označuje vyhnání Němců za jeden ze zdrojů míru, jako to učinil bývalý český premiér Špidla, není pro mě partnerem k rozhovoru," volal Stoiber za bouřlivého potlesku a dodal, že "vyhnání sudetských Němců bylo a zůstane před dějinami zločinem proti lidskosti a velkým a těžkým bezprávím".

V útočně laděném projevu vůči ČR tvrdil, že "v květnu 1945 začala v Čechách největší etnická čistka 20. století... Ústí, Brno a mnoho táborů jsou symbolem nehumánnosti, utrpení, mučení a smrti, i když i tehdy se projevily případy lidského přístupu a soucitu". Za provokaci považuje odhalení pomníku čs. prezidentovi Edvardu Benešovi a varoval nového českého premiéra Jiřího Paroubka, že účast na této akci by chápal jako "porušení dobrých sousedských vztahů".

Nabídka moderátora

Nabídl se znovu jako moderátor přímého dialogu mezi Prahou a představiteli Sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) ale dává si podmínky: "Pojedu-li do Prahy, pak jedině s reprezentanty sudetských Němců. Podle něj česká strana letos zhatila šance na vyřešení problémů - nezrušila, ale naopak potvrdila dekrety, které nepatří do hodnot EU, nezrušila tzv. amnestijní zákon z 8. května 1946, nespolupracuje s postiženými v otázkách minulosti a česko-německý Fond budoucnosti neschválil projekt pomoci Němcům nejvíce postiženým při odsunu." Ujistil přítomné, že se "obhajoby jejich požadavku nikdy nevzdá, a kdo si to myslí, mýlí se v bavorském premiérovi".

Za naději o zlepšení vztahů označil přístup biskupa Josefa Koukla k odsunu, stanovisko České biskupské konference ze 4. května, která odmítla odsun jako kolektivní vinu a zejména prohlášení evangelické Křesťanské misijní společnosti, která kritizuje "malou připravenost českých politiků k dialogu s reprezentanty sudetských Němců".

Böhm chce po mocnostech, aby označily Postupim za omyl

K 60. výročí konce války poukázal na "hrůznou bilanci 55 miliónů mrtvých, holokaust evropských Židů a obrovské ztráty způsobené zejména národům východní Evropy". Připomněl, že "nacistická diktatura pohlížela na slovanské národy jako na méněcenné, a Židy, Romy i tělesně a duševně postižené považovala za bezcenné tvory".

Mluvčí SL Johann Böhm vyzval signatářské státy z Postupimi - USA, Rusko, Británii a Francii, které schválily odsun Němců z Československa, aby ho dodatečně označily za "velký omyl poválečné doby a pokračující bezpráví, které způsobilo mnoho utrpení". Apeloval na ty, kteří odsun zažili, aby se vzpomínkami seznamovali mládež, protože generace pamětníků vymírá.

Odsun byla "chladnokrevně vypočítaná a inscenovaná etnická čistka", tvrdil rovněž při sobotním zahájení dnů předseda SL Bernd Posselt a na adresu ČR zaútočil slovy, že "v dnešní době jsou i lidé, kteří oslavují falešné modly minulosti, jako byli Stalin a Beneš, stavěním pomníků". Za to se mu dostalo frenetického potlesku sálu.

"Řekněte to Čechům!"

Kriticky provázeli někteří lidé vystoupení náměstka spolkového ministra vnitra Fritze Körpera, který tvrdil, že "žádný národ se tak nevypořádal se stíny minulosti jako Německo".

Körperova slova, že "odsunutí čekají na další smiřovací gesto ČR, ale že toto gesto chce čas" přerušilo zlostné volání "Zase chtějí čas!". Citace exprezidenta Richarda von Weizsäckera "důležité je mluvit spolu, a ne o druhém" vyvolala pokřik "Řekněte to Čechům!".

Koukl nepoděkoval

Landsmanšaft udělil v sobotu své nejvyšší ocenění - Evropskou Karlovu cenu - poprvé občanovi ČR - Josefu Kouklovi (78), bývalému biskupovi z Litoměřic, který podle týdeníku Sudetendeutsche Zeitung již několikrát "odsoudil vyhnání Němců". V tomto duchu kreslil biskupa i mluvčí SL Böhm, než Klouklovi cenu předal. Ten však funkcionáře landsmanšaftu zklamal, protože jim ani nepoděkoval, nemluvil o odsunu a vyprávěl několik příběhů ze svého života. Na otázku Práva, zda tedy odsoudil odsun, pak řekl, že měl výhrady ke způsobu odsunu a že souhlasí se stanoviskem biskupské konference, v němž se říká, že "s viníky trpěli i nevinní".

Witikobund klade nejtvrdší požadavky

Na rozdíl od Ackermannovy obce, která sdružuje křesťansky orientované odsunuté, volí Witikobund, nejradikálnější součást sudetoněmeckého hnutí, nejtvrdší postup vůči Česku a klade především majetkové požadavky. Jeho šéf Rudolf Übelacker tvrdil, že "Češi neměli důvod se Němcům mstít, protože se jim za války dařilo celkem dobře, šli si do Říše vydělat peníze a najednou 5. května 1945 volali Smrt Němcům!". Dnů se zúčastnili mnozí čeští duchovní, přestavitelé organizací Němců v ČR, čeští diplomaté a podle organizátorů i zástupci KDU-ČSL a Unie svobody. Celková účast se odhadovala na 50 tisíc lidí.