V Karélii, kde vládnou čtyřicetistupňové mrazy již celý týden, jsou teplárny na mnoha místech mimo provoz, obce nemají peníze na topný olej a havárie postihly desítky tepelných sítí. V prioněžském okrese byl vyhlášen výjimečný stav. Kotelny začaly topit dřívím, ale to stačí pouze k záchraně kotlů, ne k zásobování domů teplem. Podle karelského premiéra Pavla Černova potrvá zhruba do poloviny příštího týdne, než se podaří havárie odstranit.

Největší mrazy - až mínus 55 stupňů - vládnou v sibiřském Jakutsku. Složitou situací v různých částech země se začala zabývat ruská vláda. Prezident Vladimír Putin sice slíbil pomoc, ale zároveň obvinil vedení některých regionů z odpovědnosti za problémy s topením a nedostatečnou přípravu energetických objektů k práci v zimních podmínkách.

V Itálii mráz i lijáky

Vlna mrazů zasáhla také sever Itálie. Sníh zavál silnice Toskánska a na "sluneční dálnici" v okolí Florencie museli řidiči nasadit sněhové řetězy. Naproti tomu jih Itálie sužují prudké lijáky. V Kampánii u Neapole strhla lavina bahna dva obytné domy. V Sarnu, kde v roce 1998 sesuv půdy zabil přes 100 osob, byly preventivně uzavřeny školy.

Barcelona otevřela metro bezdomovcům

Kvůli neobvykle chladnému počasí musela aktivovat své zimní plány také španělská města Madrid a Barcelona. Ve španělské metropoli zůstala přes noc otevřena stanice metra Atocha nedaleko muzea Prado, aby se měli kde ukrýt bezdomovci, protože všechny útulky jsou přeplněné. Rozhlas sice hovořil o "sibiřských mrazech", ale v Madridu se denní teploty pohybovaly kolem nuly a noční jen několik stupňů pod bodem mrazu.