V sobotu se v Rize setká s prezidenty tří baltských zemí - Estonska, Litvy a Lotyšska. Představitele těchto zemí pobouřil výrok ruského prezidenta Vladimira Putina, že rozpad Sovětského svazu v roce 1991 byl obrovským geopolitickým neštěstím, a veřejně ho odmítli.

Oslavy konce války v Moskvě

V neděli se Bush pokloní památce padlých amerických vojáků na vojenském hřbitově v nizozemském Margratenu nedaleko Maastrichtu.

Následující den bude s hlavami států dalších zemí někdejší protifašistické koalice Putinovým hostem při slavnosti k výročí konce války v Moskvě. Této události se zúčastní také český prezident Václav Klaus a slovenský prezident Ivan Gašparovič. Prezidenti Estonska a Litvy ovšem pozvání nepřijali, protože Rusko podle nich odmítá odsoudit sovětskou anexi jejich zemí.

Podpora postsovětským zemím

Z Moskvy Bush zamíří do hlavního města Gruzie Tbilisi, kde v úterý promluví na náměstí Svobody, místu spojeném s předloňským demokratickým hnutím, které začalo v Gruzii a rozšířilo se do dalších postsovětských republik Ukrajiny a Kyrgyzstánu. Na všech zastávkách po státech bývalého Sovětského svazu se Bush zúčastní setkání na podporu nezávislosti a suverenity někdejších států SSSR, které Rusko stále zařazuje do sféry svého vlivu. V každé zemi i v Rusku bude také při diskusích hovořit s místními ochránci lidských práv a demokratických svobod.

Program Bushovy cesty je trnem v oku pro představitele Ruska. "Jak si může obyčejný Rus představit partnerství, které se snažíme vytvořit se Spojenými státy, když Bush zneklidňuje Rusko návštěvami okolních států?" prohlásil tajemník ruského velvyslanectví ve Washingtonu Alexander Lukaševič. Lotyši podle něho diskriminovali rusky mluvící spoluobčany, a proto Bushova návštěva Rigy při cestě do Moskvy vzbuzuje oprávněné námitky.