Zkrácení funkčního období Sejmu navrhovaly hned tři opoziční strany. Největší podporu získal návrh Občanské platformy, pro který hlasovalo 255 z celkem 460 poslanců. Ke schválení ale bylo zapotřebí nejméně 307 hlasů.

Dnešní jednání Sejmu provázela sedmihodinová bouřlivá debata. V přímém přenosu ji mohli sledovat rovněž diváci Polské televize. Politici opozičního a vládního tábora se hlavně dohadovali o tom, kdo z nich zavinil nízkou popularitu Sejmu mezi lidmi.

"Aféra za aférou, dramaticky vysoká nezaměstnanost, důchodci jsou ponecháni svému osudu," popisoval současnou situaci v Polsku šéf nacionalistické Ligy polských rodin Roman Giertych. "Tento parlament překonal všechny předchozí v tom špatném. Polsko si zaslouží parlament, který nebude k smíchu," poznamenal předseda rovněž opoziční strany Právo a spravedlnost Jaroslaw Kaczyński. "Lež, obvinění a populismus ovládl jednání Sejmu," reagoval šéf vládních poslanců Krzysztof Janik.

Plamenné projevy opozice neslyšel předseda vlády Marek Belka, který byl v jihopolské Osvětimi na tradičním pochodu živých. Ten je připomínkou obětí holokaustu. Premiér nicméně potvrdil, že hodlá v pátek podat demisi. "Škoda, že Sejm nepřijal rozhodnutí, na které jsme všichni čekali a které by bylo nejlepší z pohledu země," řekl Belka novinářům.

Schůzka u prezidenta Aleksandera Kwaśniewského je podle něj plánována na 11:30 SELČ. Je ale možné, že nakonec Belkův kabinet bude vládnout až do řádných voleb, protože prezident Kwaśniewski ihned demisi nepřijme.

Už dříve prohlásil, že tak rozhodně neučiní před skončením summitu Rady Evropy. Ten se ve Varšavě uskuteční 16. a 17. května. Kwaśniewski nechce, aby Polsko pořádalo tuto schůzku v podmínkách bezvládí. Není ale jasné, zda prezident přijme premiérovu rezignaci po vrcholné schůzce, anebo ponechá Belkovu vládu u moci až do voleb. Podle komentátorů je pravděpodobnější druhá varianta. To ostatně připustil i Belka, když dnes uvedl, že v případě odmítnutí demise země nemůže být bez vlády.

Druhá varianta je pravděpodobná i proto, že v opačném případě by prezident musel navrhnout nového premiéra, který by už zřejmě nezískal důvěru parlamentu. Pak by termín voleb připadal na léto a období prázdnin, což si většina politiků nepřeje. K volebním urnám by totiž přišlo málo lidí. To by mohlo posílit extremisty.

Belka slíbil podat demisi po roce své vlády loni, když přebíral úřad po Leszkovi Millerovi. Ten musel odejít kvůli vnitrostranické opozici a klesající podpoře veřejnosti. Důvěru lidí v Millerovu vládu a ve vládní stranu poznamenaly aféry, do kterých byli její politici zapleteni.

Belka chtěl rezignovat také proto, aby se mohl plně zapojit do přípravy nové Demokratické strany. Tuto formaci zakládají polští liberálové, mezi nimi například první postkomunistický premiér Tadeusz Mazowiecki. Demokratická strana by se mohla ucházet o přízeň voličů již v letošních volbách. Ty se s ohledem na dnešní rozhodnutí Sejmu uskuteční zřejmě v září.

Předčasné volby chtěla hlavně opozice proto, že vláda vzešlá z podzimních voleb nemá dostatek času na přípravu státního rozpočtu na další rok. Proti předčasným volbám se ale navzdory svým dřívějším slibům staví vládní Svaz demokratické levice.

Kvůli aférám má strana tak nízké preference, že jí hrozí, že se nemusí dostat do parlamentu. Podle komentátorů tak politici Svazu demokratické levice hrají o čas a doufají, že se jejich preference do podzimu ještě zvednou.