"Dodávali nám munici, uniformy a další potřeby," prohlásil na adresu srbského ministerstva vnitra svědek identifikovaný pouze jako K-2, jenž v těchto oddílech působil za bosenské války v letech 1992 - 95. "Naše jednotka musela udělat vše, co nám řekli. Neexistovalo odmítnout. Dveře k prezidentovi byly vždy otevřené," dodal.

Miloševič tradičně odmítl zodpovědnost

"Neví, o čem mluví," kontroval Miloševič s tím, že Červené barety jsou pravidelnou jednotkou srbského ministerstva vnitra, a tak je přirozené, že dostávaly finanční podporu. Zodpovědnost za případné zločiny přitom popřel. Zároveň se pokusil svědka zdiskreditovat tvrzením, že se v roce 2000 podílel na zavraždění Željka Ražnatoviče "Arkana", šéfa polovojenských oddílů zvaných Tygři. Svědek tento čin přiznal.

Vinu se zatím nepodařilo prokázat

Ve druhé fázi procesu se Miloševič zodpovídá z válečných zločinů spáchaných srbskými jednotkami v Chorvatsku a v Bosně v letech 1991 - 95. Podle obžaloby je zodpovědný za zabití nejméně dvou set lidí odvezených srbskými silami z nemocnice ve Vukovaru a za ostřelování Dubrovníku, který je na seznamu památek UNESCO. V Bosně pak čelí nejtěžšímu obvinění z genocidy.

V první fázi, často přerušované kvůli Miloševičovým zdravotním problémům, se proces zabýval zločiny spáchanými v Kosovu v letech 1998 - 99, aniž by se však podařilo exprezidentovu vinu jednoznačně prokázat.