"Ministerstvo vnitra nemá o případu žádné informace. Pokud by se jednalo jen o mezipřistání, není žádný důvod, abychom tyto informace vůbec měli," řekla Novinkám tisková mluvčí rezortu Radka Kovářová.

Sdílnější nebyli ani čeští zpravodajci. "Má-li jakékoli letadlo v České republice jen mezipřistání - nepotřebuje opravu, palivo atd. - nemáme žádné právo žádat přístup na jeho palubu," sdělil Novinkám tiskový mluvčí Vojenského obranného zpravodajství Vladislav Šticha. Doplnil, že vzhledem k časovému odstupu bude těžké let popsaný listem NYT dohledat i v evidenci České správy letišť.

Lety i z Bagdádu

NYT uvádí, že vězni měli být z Prahy do Taškentu převáženi v létě 2003. Transport zajišťoval Boeing 737. V ten samý čas přistálo v uzbecké metropoli i letadlo vypravené americkými tajnými službami z iráckého Bagdádu. Na palubách obou strojů byly desítky osob podezřelých z teroristických činů, zejména ze spolupráce s afghánským Tálibánem a sítí al-Kajdá.

Podle ochránců lidských práv jsou praktiky převozu vězňů z USA do zahraničí celkem běžné. Američané dopravují vybrané lidi do převážně rozvojových zemích, které ještě umožňují používat při výslechu zadržených tvrdých fyzických trestů. Metody jsou přitom v USA již desetiletí přísně zakázány.

Američané podle zdrojů NYT pro své účely Uzbekistán využívají již od konce roku 2001. Od začátku roku 2002 do konce 2003 CIA do země zorganizovala nejméně sedm plně obsazených letů.

Informace deníku potvrdil minulý rok i bývalý britský velvyslanec v Uzbekistánu Craig Murray. V rozhovoru pro média doslova řekl: "Lety CIA směřovaly do Taškentu velmi často. Většinou až dvakrát do týdne." Britské úřady údajně události vůbec nezajímaly. Londýn to zdůvodnil, že mučení vězňů se nedopouštějí jeho agenti, a tím celá záležitost pro Brity končí.

Uzbekistán jako přítel USA

Uzbekistán je považován po 11. září 2001 za jednoho z klíčových spojenců USA ve válce s terorismem. Tamní prezident Islam Karimov umožnil Američanům v zemi otevřít základnu, která se používá právě k výslechu osob podezřelých z vazeb na al-Kajdá a Tálibán.

Washington na oplátku slíbil Taškentu 500 miliónů USD (asi 11,5 mld. Kč) na "ochranu hranic". V březnu 2002 přijal Karimova v Bílém domě dokonce i sám prezident George W. Bush, a to i přesto že ochránci lidských práv poukazují na despotický režim v Uzbekistánu.