Výzkumníci z Národního ústavu pro agrobiologické vědy v Cukubě přišli však na to, že gen z lidských jater vložený do rostliny poskytuje rýži odolnost vůči třinácti druhům chemických prostředků na hubení plevele, zatímco gen z bakterie pouze proti jednomu prostředku.

Pro zemědělce to znamená, že mohou používat více druhů odplevelovacích prostředků než dosud, aniž přitom poškodí pěstovanou plodinu. Té pomáhá gen z lidských jater produkovat enzym CPY2B6, který i v lidském těle odbourává chemické škodliviny.

Hlasy pro i proti

Odpůrci geneticky modifikovaných potravin (GMO) ale namítají, že poslední pokus zavání kanibalismem. Podle nich budou takto upravené potraviny neprodejné.

Profesor Richard Meilan z Univerzity v Purdue v americkém státě Indiana ke všemu poznamenal, že takto geneticky upravené rostliny mohou "vyčistit jedy" ze zamořené půdy.

Meilan a další vědci nicméně zároveň upozorňují, že pokud by gen unikl a usadil se i v divokých druzích rýže, patrně by napomohl ke vzniku rostlin odolných vůči zničení, což by mohlo vést ke vzniku obtížně odstranitelného plevelu.

Meilan dále vysvětlil, že odpor Evropanů vůči GMO vychází spíše z ochranářských snah vynucovaných evropskými zemědělci.