Prokuratura žádala pro Scilinga 9 138 let. Vedle vražd ho vinila z genocidy, terorismu, omezování osobní svobody a mučení zajatců.

K nejotřesnější kauze patřilo vyhazování nahých vězňů - stoupenců levicových směrů - pod vlivem drog z letadla nad Atlantickým oceánem v letech 1976 až 1978. Celkově takto zahynuly podle ochránců lidských práv až dva tisíce lidí. Odsouzený takto zabil 30 osob. Scilingo se hájí tím, že vše schvalovala i katolická církev. Ta metodu označovala za "humánní".

Soud nakonec nevyhověl obžalobě a trest značně snížil. V rozsudku, který má 209 stran, poslal Argentince do vězení na 640 let.

Soudce Garzon u soudu nebyl

Scilingo je prvním mužem, který byl ve Španělsku odsouzen za zločiny proti lidskosti spáchané v cizině. V Madridu žije od roku 1997. Chtěl se tam zapojit do objasňování zločinů argentinského režimu, které zahájil soudce Baltasar Garzon. Ten se dnešního přelíčení přímo nezúčastnil. Nyní pobývá ve Spojených státech.

Garzon stál v druhé polovině 90. let za objasňováním zločinů v Jižní Americe, kterých se dopouštěly tamní režimy i na španělských občanech. Mimo jiné se v roce 1998 zasloužil i o zadržení exdiktátora Augusta Pinocheta v Londýně.