Rekordní odškodnění přiznal soudce Edward Korman Marii Altmannové (89) jednající v zastoupení dědiců po dvou obětech vyvražďování Židů: strýci Altmannové Ferdinandu Blochu-Bauerovi a Ottu Pickovi.

Altmannová - žijící v Los Angeles - se s Rakouskem soudí také o šest obrazů z majetku svého strýce od slavného secesního malíře Gustava Klimta. Ty jsou nyní v majetku Rakouské národní galerii. Nárokuje si i další umělecká díla, jejich celková cena je odhadnuta na 150 mil. USD (asi 3,45 mld. Kč).

V 52stránkovém zdůvodnění soud zdůraznil, že v dohodě mezi cukrovarem a nejmenovanou curyšskou bankou z roku 1938 oba "jasně prokázali" přání nevydat peníze z účtu nacistům.

"(Švýcarské banky) si dělaly reklamu u židovských obyvatel Evropy jako bezpečné útočiště pro jejich majetek, ale ve skutečnosti ho mnohokrát odevzdaly nacistům, aby získaly jejich přízeň," uvedl soud. K získání odškodnění musela předložit důkazy rodina - banka údajně všechny doklady z té doby zničila.

Seznam spících kont

Švýcarské banky se zavázaly v roce 1998 vyplatit obětem holocaustu na odškodném 1,25 miliardy dolarů (asi 28,8 mld. Kč) za majetek, který neoprávněně předaly nacistům, nebo ho zatajovaly před vlastníky či jejich dědici.

Švýcarské banky zveřejnily seznam tisíců jmen z tzv. spících kont nedostupných od konce druhé světové války. K tomuto kroku je donutily soudy v USA.