"Vzhledem k nepřátelství mezi vládami USA a Kuby je možné, že americké úřady nad Carrilesovým vstupem do země přimhouřily oči nebo mu dokonce byly nápomocny," obává se demokrat William Delahunt, člen Sněmovny reprezentantů. Písemně proto požádal Kongres o vyšetření, jak se Carriles do USA dostal. Ten podle svého advokáta totiž "před několika týdny překročil mexicko-americké hranice."

"Je-li na území USA, měl by být zadržen a deportován podle mezinárodního práva," řekl dále Delahunt. "Dovolíme-li Carrilesovi, aby tu zůstal, bude to chápáno jako zpochybnění naší války s terorismem, jako přiznání teze al-Kajdá a iráckých ozbrojenců, že týž člověk může být v jedněch očích terorista a v druhých bojovník za svobodu."

"Neposkytujeme bezpečný útulek pro teroristy a vrahy," uvedl mluvčí amerického imigračního úřadu (CIS) Bill Strassberger. Podle něj bude zkoumání Carrilesovy žádosti trvat asi měsíc, ale i kdyby byla odmítnuta, USA by ho v souladu s dosavadní praxí nevydaly do země, kde by mu hrozilo stíhání, nýbrž by mu umožnily odchod jinam.

V reakci na Carrilesovu žádost o azyl v USA se kubánský prezident Fidel Castro v úterním projevu obrátil na prezidenta USA George Bushe s výzvou, aby dostál svým slovům ze srpna 2003. Bush tehdy prohlásil, že kdo chrání, podporuje nebo pomáhá teroristovi, je stejně vinný jako terorista. "Je to stejné, jako kdyby v USA byl Usáma bin Ládin a prezident (Bush) na to nijak nereagoval," řekl Castro.

Carriles však má díky tzv. kubánskému zákonu v USA reálnou šanci zlegalizovat svou přítomnost a do roka získat povolení k trvalému pobytu. Podle téhož zákona by neměl být vrácen na Kubu, protože se v USA přihlásil úřadům se "suchou nohou" a při ilegálním přechodu hranic na moři ("mokrá noha") či na souši nebyl přistižen.

Nesmiřitelný nepřítel

Posada Carriles (77) se sám deklaruje jako nesmiřitelný nepřítel Fidela Castra. Před invazí na Pláži Girón v dubnu 1961 prošel speciálním výcvikem americké špionáže CIA. Po údajné službě v americké armádě působil ve Venezuele jako státní agent proti levičáckým gerilám, avšak v roce 1976 tam byl zatčen za zosnování atentátu na kubánské letadlo, v němž zahynulo 73 lidí. Z vězení ale uprchl v přestrojení za kněze.

V Nikaragui pak dohlížel na americké zbrojní dodávky pro skupiny contras, bojující proti sandinistické vládě. V roce 1990 byl v Guatemale zraněn údajně kubánskými agenty.

Přihlásil se k autorství bombových útoků na kubánské hotely, při nichž zahynulo několik turistů, a v roce 2000 na iberoamerickém summitu v Panamě byl dopaden při pokusu o atentát na Castra. Odstupující panamská prezidentka Mireya Moscosová jej však omilostnila a od té doby se Carriles skrýval zřejmě v Mexiku.

Militantní část proticastrovské komunity Kubánců v USA jej pokládá za hrdinu.