Česko budou zastupovat prezident Václav Klaus, ministr zahraničí Cyril Svoboda a také předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.

Milióny lidí ve Vatikánu

Smuteční mše má začít v 10 hodin a bude trvat zhruba tři hodiny. Trojitá rakev s papežovými ostatky poté spočine v kryptě Svatopetrského chrámu.

Na místě jsou podle střízlivých odhadů nyní tři milióny poutníků z celého světa. Převažují mezi nimi Poláci. Před vstupem na náměstí Sv. Petra musejí všichni projít speciální prohlídkou, zda u sebe nemají zbraně či výbušniny.

Obřad provází největší bezpečnostní operace v dějinách, do níž je podle italských zdrojů nasazeno deset tisíc policistů, vojáků a příslušníků civilní obrany. Italský ministr vnitra Beppe Pisanu včera prohlásil, že operace nemá v historii obdoby. "Doufám, že papež nám bude shora pomáhat celý den," uvedl.

Na bezpečnost dohlíží také stovky ostřelovačů, nad Římem úřady vyhlásily bezletovou zónu a kolem metropole armáda rozmístila baterie protiletadlových raket. Při pobřeží hlídkují plavidla vojenského loďstva. Přes příliv miliónů poutníků a obtíží s tím spojených zatím nedošlo k žádné mimořádné události.

Kolem metropole dopravní zácpa

Poutníky přijíždějící do Říma nicméně zbrzdila dopravní zácpa na dálničním okruhu kolem metropole. Komplikace působily i změny dohodnutého ubytování v okolí města a nervozita, zda a jak se dostat do Vatikánu. Mnozí z poutníků se utábořili přímo na trávnících ve Vatikánu a ve stanech čekali na dnešní pohřeb. [celá zpráva]

 

 

Šéf civilní obrany v italské metropoli Guido Bertolaso vyzval poutníky, aby už do Říma nejezdili auty, město prý další nápor lidí nevydrží. "Řím přijal ještě jeden další Řím," prohlásil optimisticky římský starosta Walter Veltonim ve vatikánském rozhlasu.

Do fronty se stále ještě dalo zařadit

Ve čtvrtek se ještě ve večerních hodinách v okolí chrámu tísnilo několik desítek tisíc věřících, kteří se chtěli na poslední chvíli poklonit ostatkům papeže v bazilice svatého Petra. Středeční rozhodnutí italských úřadů zakázat nově příchozím přístup k náměstí se neobešlo bez protestů věřících, zejména z papežova rodného Polska, kteří jeli do Vatikánu až 26 hodin autobusem.

Přes dřívější zprávy o definitivním uzavření Vatikánu však bylo možné i po poledni zařadit se do zástupu, nad jehož hlavami vlály téměř výhradně polské vlajky. Z reproduktorů celé odpoledne zněl zpěv a modlitby v různých jazycích, na obrazovkách bylo možné v přímém přenosu sledovat záběry z fronty i čekajících v bazilice.

Stovky věřících, zcela vyčerpaných dlouhým stáním a nedostatkem potravin, ale musely být lékařsky ošetřeny. Pro poutníky Řím připravil zdarma vodu v půllitrových plastových lahvích. Rozdávali ji skauti a další dobrovolníci s vyvoláváním "aqua" - voda.

Úřady se současně snažily vyčistit prostory od všech odpadků, které po sobě zanechal od pondělí milión věřících, jemuž se podařilo projít okolo zesnulého pontifika. Jen včv pátek era úklidové čety z náměstí a přilehlých ulic vyvezly 30 tun odpadků.

Několik sporných hostů

Navzdory zákazu cest do zemí Evropské unie včera do Říma přiletěl na pohřeb zimbabwský prezident, katolík Robert Mugabe (81). [celá zpráva]

Vatikán je však fakticky státem ve státě a není součástí EU, ačkoliv každý jeho návštěvník musí projít přes italské území. Problémy se vyskytly i na druhé straně zeměkoule. Do Vatikánu totiž přiletěl tchajwanský prezident Čen Šuej-pien. Rozzlobil tím Čínu, která v historicky první cestě ostrovního vůdce do Evropy vidí nový výraz pokusu o formální nezávislost "své vzbouřené provincie". Na protest proti tomu kontinentální Čína nevyslala svého oficiálního zástupce.