Americký ministr sice ujistil, že OSN bude "zcela jistě" vyzvána, aby se rovněž podílela na poválečné rekonstrukci Iráku. Rozsah, v jakém bude tato organizace zapojena, však "ještě zbývá upřesnit", dodal Powell.

 

"Míra angažovanosti nyní sehraje důležitou roli o budoucí úloze OSN," reagoval na Powella český ministr zahraničí Cyril Svoboda. "Je na OSN, jak se zachová," dodal.

Je to dobrý začátek, tvrdí představitelé EU

Při setkání, které se z bezpečnostních důvodů uskutečnilo v sídle NATO, vyjádřila EU nelibost nad zpožděním, s nímž USA konzultují situaci v Iráku. Označila však Powellovu misi za dobrý začátek. Špičky EU přitom dávaly Powellovi před jednáním na srozuměnou, že evropští daňoví poplatníci nebudou chtít přispívat na obnovu Iráku, pokud jeho poválečná správa nebude legitimizována OSN.

 

Svoboda potvrdil, že 23 zemí NATO a Evropské unie se během společného oběda shodlo na potřebě zapojení OSN a tentýž názor převládl i na zasedání Rady NATO.

 

"Severoatlantická aliance je těhotná možností dohody, jestli se narodí konsensus, jež bude dýchat," komentoval atmosféru český ministr.

Šéf NATO si nedělá iluze

"Jsem optimista, ale ne hloupý," řekl na stejné téma šéf NATO George Robertson novinářům, zda není přehnané tvrdit, že spojenci spějí ke shodě o Iráku. On i Powell totiž připustili, že během jednání zazněly zcela rozdílné názory na použití síly proti režimu Saddáma Husajna. "Jsme z nejhoršího venku," řekl nicméně Robertson na tiskové konferenci.

 

Na otázku deníku Právo pak řekl, že o možném příspěvku NATO k bezpečnosti v Iráku padly určité náměty, ale je zatím předčasné o nich hovořit, protože angažovanost aliance závisí na rozhodnutí OSN. "Proti však nebyl nikdo," dodal. Včerejší diskuse se podle jeho slov nesla v nekonfrontačním tónu a NATO potvrdilo své bezpečnostní závazky vůči Turecku pro případ, že by bylo v Iráku napadeno.