Výsledky voleb, v nichž si Africký národní svaz Zimbabwe- Vlastenecká fronta (ZANU-PF) prezidenta Roberta Mugabeho zajistil dvoutřetinovou většinu, opozice zcela zpochybňuje. Opoziční vůdce Morgan Tsvangirai tvrdil, že jeho Hnutí pro demokratickou změnu (MDC) získalo 94 ze 120 volitelných poslaneckých mandátů, a nikoli 41, jako to bylo úředně ohlášeno. Představitelé MDC ovšem neuvedli, jak k tomuto číslu přišli.

Podle oficiálních výsledků voleb Mugabeho strana získala 78 poslaneckých křesel a jedno připadlo nezávislému kandidátovi. Podle ústavy Zimbabwe Mugabe dalších 30 poslanců z celkového počtu 150 jmenuje, což jeho straně zajistilo ústavní většinu.

Opoziční představitelé tvrdí, že léta násilí, zastrašování a represivních zákonů naklonily volby v Mugabeho prospěch ještě dříve, než začaly, což je názor, který sdílí i Velká Británie a USA. Tsvangirai neupřesnil, jak by měla být připravena nová ústava, nebo jak by měly být uspořádány nové volby. Mluvčí opozice pro právní otázky David Coltard navrhl, že by v této otázce mohlo zakročit OSN.

Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová v pátek prohlásila, že volby nebyly spravedlivé ani svobodné. Apelovala na zimbabwskou vládu, aby uznala legitimitu opozice a upustila od politiky represí a potlačování odlišných názorů. Mugabe ovšem tvrdí, že ho Washington a evropské vlády v čele s bývalou koloniální velmocí Británií chtějí svrhnout kvůli jeho kampani, v jejímž rámci nechal bez náhrady zabrat půdu tisíců bělošských farmářů a přerozdělit ji chudým černošským bezzemkům.

Právě tato pozemková reforma, zahájená v roce 2000, vedla k hospodářskému kolapsu země, kde je nyní sedmdesátiprocentní nezaměstnanost a minimálně 70 procent občanů žije v bídě.