"O útoku rozhodl Bůh. V rozhovoru s Janem Pavlem II. ve věznici Rebibbia (v Římě) mi papež odhalil, že útok byl božím znamením. Miluji a uznávám polského papeže. Nicméně výtky Vatikánu vůči mně jsou nesmysly. Nedávno mě kardinál Ersilio Tonini označil za přízrak. To je nesmysl. Bez pomoci kněží a kardinálů bych útok nikdy nemohl provést. Už toho mám dost, vše uvedu ve své knize," prohlásil Agça.

Jeho tvrzení ale vzápětí ve vatikánském rozhlase odmítl přední představitel Vatikánu a někdejší blízký papežův spolupracovník kardinál Roberto Tucci. Zdůraznil, že pokud jde o Agçovy výroky, "je třeba být velmi nedůvěřivý".

Ve vězení 24 let

Atentátník současně zopakoval, že jednal sám.

"Třináctého května 1981 nikdo na světě o mých plánech nevěděl. Vzpomínám si na poslední minuty. Chtěl jsem toho nechat, chtěl jsem jít na římské nádraží Termini, vrátit se vlakem do Curychu a žít v klidu. V tom okamžiku se však stal div. Najednou jsem se vrátil a střílel po papežovi," uvedl.

Jana Pavla II. v roce 1981 na náměstí Svatého Petra zasáhl do oblasti břišní, pravého ramene a levé ruky.

Agça, člen zakázané turecké organizace Šedí vlci, si odpykává trest v turecké věznici; nyní píše knihu, která vyjde v příštích měsících. Za mřížemi je 24 let. Itálie mu v roce 2000 udělila amnestii, Ankara však podobný krok odmítla. Datum možného propuštění vězně na svobodu nebyl stanoven.

Teorie o KGB

Milánský deník Corriere della Sera ve středu obvinil z přípravy atentátu bývalou sovětskou tajnou službu KGB. Tvrzení vycházejí z údajných dokumentů bývalé východoněmecké tajné služby Stasi.

KGB měla zadat "úkol" bulharské tajné službě a Stasi se měla postarat o zahlazování stop a koordinaci operace. Nové dokumenty údajně objevila německá vláda. Následně je předala Bulharsku, odkud putovaly do Itálie. Tamní parlamentní výbor se totiž zabývá aktivitami tajných služeb bývalého východního bloku.

Corriere della Sera sdělil, že jde většinou o dopisy, v nichž Stasi žádá své bulharské kolegy o pomoc při zahlazování stop.