"O víkendu jsme uvítali odhadem přinejmenším deset tisíc hostů, v pondělí navzdory celodennímu vytrvalému dešti tři tisíce. Dnešek bude zřejmě úplně nejzdařilejší, stačí se podívat na hostesky regulující lidského hada," řekla včera Právu Martina Hončiková, mluvčí české účasti na EXPO.

Přitom se počítalo, že rozjezd bude spíš pomalejší, protože japonští návštěvníci dávají jednoznačně přednost hlavním trhákům z domácí produkce: zmrazenému mamutu ze sibiřské tundry objevenému japonskými paleontology, robotům od Toyoty a dalším technologickým tajnůstkám nejvyspělejším firem z ostrovního císařství. Na tomto faktu se výrazně spolupodepsala i místní média.

Televizní stanice včetně lokální z Nagoje přinášejí záběry ze zahraničních pavilónů spíše výjimečně. Dokonce když v neděli zavítal do Aiči francouzský prezident Jacques Chirac, vyhlášený ctitel japonské kultury, televize přinesly záběry výhradně na průčelí francouzského pavilónu, aniž věnovaly vteřinu tomu, co skrývá.

Malé Česko ve velkém Japonsku

V českém zastoupení se hosté nepřetržitě baví hrátkami se zvukem a světlem. Decentně nasvětleným prostorem se nesou tóny vodního klavíru a varhan, jejichž kladívka a píšťaly čarují na hladině, ozývá se bubnování na dřevo, kameny i břidlice, usilovně poháněný Kapkostroj nenechává příliš odpočinout činely. Do toho smích a veselí.

V soustavě zrcadel se promítají záběry z krajů, které využily možnosti předvést se v zemi Nippon. Návštěvníci si tu například vychutnávají šoty z Pardubického kraje, střídající se záběry z hřebčína ve Slatiňanech s velkoryse rekonstruovaným pardubickým zámkem a zádumčivou vlídností Železných hor.

K úspěchu malého Česka ve velkém Japonsku nepochybně přispěly také česká restaurace, v níž nejvíce chutná selský talíř - kachna, uzené, vepřová pečeně, houskový, bramborový a chlupatý knedlík, červené a bílé zelí -a krušovické světlé a tmavé pivo, i prodejna suvenýrů, kde si kromě skla a cibuláku skvěle vede i český granát.

"To, jak se líbíme, musí pochopitelně posoudit jiní," řekl Právu generální komisař české účasti Vladimír Darjanin. Třeba jeho chorvatský kolega má pro Čechy jen slova nejvyššího uznání: "To je to nejlepší, co jsem tady viděl. Neberte to, prosím, jako zdvořilostní lichotku, ale jako konstatování faktu od konkurence."