"Pokud (Asad) nebude jednat, ocitne se jeho země v naprosté politické a ekonomické izolaci. V mezinárodním společenství panuje v tomto smyslu neotřesitelná shoda," řekl listu vysoký představitel OSN.

Během přípravy na diplomatickou konfrontaci Roed-Larsen požadavky tento týden konzultoval s vysokými americkými a evropskými představiteli, jednal v Egyptě s prezidentem Husním Mubarakem a dnes by měl být v Bejrútu. Stejně tak získal podporu Ligy arabských států při rozhovorech s jejím generálním tajemníkem Amrem Músou.

Asad minulou v sobotu oznámil, že se syrští vojáci stáhnou k syrsko libanonským hranicích. V podělí, kdy začal jejich přesun, dodal, že do konce března se ze západních a severních částí Libanonu  přesunou do východolibanonského údolí Bikáa. Neuvedl však, kdy se syrská vojska z Libanonu, kde jsou třicet let, stáhnou úplně.

Čtyři body

Emisar OSN vyzve Asada ke čtyřem krokům, které mu umožní vyhnout se sankcím. Syrský prezident bude muset respektovat suverenitu Libanonu a nevměšovat se do voleb plánovaných na květen. Podle představitele OSN  Road-Larsena "každému jasně sdělí, že požadavkem mezinárodního společenství jsou svobodné s nezmanipulované volby, jichž se budou účastnit mezinárodní pozorovatelé."

Dále musí Sýrie předložit konkrétní časový plán úplného stažení vojenských jednotek o síle 14 000 mužů, přičemž OSN akceptuje, že proběhne v několika krocích, u nichž ale musí být jasné termíny. Damašek také musí uvést, do kdy stáhne z Libanonu i 5000 syrských tajných agentů.

USA očekává rychlé stažení. "Přítomnost syrských sil a  syrských agentů je v rozporu se zcela svobodnými volbami bez zahraničního vměšování," uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Adam Ereli.

Další požadavky se budou týkat rozpuštění ozbrojené milice v Libanonu, kde má sídlo šíitský Hizballáh, ale i řada palestinských organizací. Právě Hizballáh upořádal začátkem týdně velkou demonstraci proti odchodu syrských vojsk, který odmítala o víkendu i odstoupivší libanonská prosyrská vláda.

Změny odstartoval atentát

Rezoluce požadující stažení byla odhlasována už loni, ovšem teprve masové protisyrské demonstrace po atentátu na bývalého libanonského premiéra Rafika Harírího ze 14. února, stála na počátku změn, vedoucím k pádu libanonské vlády i redislokaci syrských vojsk