Nedělní mši a v podstatě všechny ostatní církevní povinnosti mezi Květnou nedělí 20. března a Zmrtvýchvstáním Páně 27. března převezmou kardinálové.

Papež obvykle předsedá osmi dlouhým obřadům, přičemž dva se odehrávají pozdě večer. Papež obvykle plní na Velikonoce velmi náročný program: od obřadného umývání nohou na Zelený čtvrtek přes velkopáteční křížovou cestu v římském Koloseu až po celebrování nedělní mše a poselství Městu a světu.

Zatím není jasné, zda papež bude natolik zdráv, aby se velikonočních ceremonií vůbec mohl vůbec osobně zúčastnit, když už je nebude celebrovat. V nemocnici se zotavuje s dýchacími problémy. Během pobytu musel postoupit tracheotomii, tedy průřez přímého otvoru do průdušnice. Vatikán tvrdí, že jeho zdravotní stav se lepší. Papež navíc trpí pokročilým stadiem Parkinsonovy nemoci.

Klíčové obřady odslouží kardinál Sodano

Program stanoví, že Jan Pavel II. udělí požehnání Urbi et orbi (Městu a světu) poté, co státní sekretář kardinál Angelo Sodano odcelebruje mši. Sodano, jenž zastává úřad vatikánského premiéra, je fakticky "mužem číslo dvě" katolické církve.

Z dostupných informací ale není zřejmé, kde papež požehnání udělí, obvykle to bylo na Svatopetrském náměstí.  Není ani jasné, kdo bude předsedat křížové cestě. Pokud bude Jan Pavel II. zdráv, mohl by to být i on sám.

Velikonoce připomínající zmrtvýchvstání Ježíše Krista jsou nejvýznamnějším bodem křesťanského liturgického kalendáře a Svatý týden je nejnáročnějším obdobím v papežově pracovním programu.