Jednotky generála Haftara, který má pod kontrolou většinu Libye, zahájily ofenzivu 4. dubna. Chtějí se zmocnit Tripolisu, kde sídlí vláda premiéra Faíze Sarrádže, za kterou stojí OSN. Libye se zmítá v chaosu od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen dlouholetý libyjský diktátor Muammar Kaddáfí.

Kvůli pozemním bojům a náletům na předměstích Tripolisu opustilo své domovy přes 100 000 lidí, uvádí WHO. V bojích dosud zemřelo přes 1000 lidí a více než 5000 dalších bylo zraněno. Organizace neupřesnila, kolik z obětí byli civilisté.

Desítky mrtvých a raněných migrantů po náletu na předměstí Tripolisu

Pozornost médií tento týden připoutal nálet na detenční středisko v Tadžuře na předměstí libyjské metropole, při němž zemřelo 53 lidí, včetně šesti dětí. Odpovědnost za útok odmítají oba kabinety, které v Libyi usilují o moc. Oblast má pod kontrolou Sarrádžova vláda, která odpovědnost za útok připsala silám bojujícím za Haftara.

Video

BEZ KOMENTÁŘE: Nálet na detenční středisko pro migranty na předměstí Tripolisu (zdroj: Reuters)

Haftarova ofenzíva kriticky zhoršila situaci migrantů v Libyi. Podpůrná mise OSN opakovaně vyjádřila znepokojení nad osudem asi 3500 migrantů a uprchlíků, kteří se v detenčních střediscích poblíž míst střetů ocitli v nebezpečí. Přes přetrvávající nestabilitu zůstává Libye důležitou tranzitní zemí pro běžence, prchající před konflikty v Africe a na Středním východu, poznamenala agentura AFP.

Česko dočasně zavře ambasádu v Libyi kvůli bezpečnosti

Podle některých analytiků vzniká v Libyi další zástupná válka, ve které se regionální a světoví hráči snaží ovlivnit výsledek vnitřního konfliktu ve snaze posílit tam svůj vliv.

Vládu Faíze Sarrádže podporují mimo jiné Itálie, která je bývalým koloniálním vládcem Libye, a Turecko. Jsou to zároveň jedny z mála zemí, které v Tripolisu nezavřely svá zastoupení. Za Haftarem stojí Spojené arabské emiráty, Egypt či Rusko. Podle agentury AFP ho podporují i Spojené státy.