Uvedla to při slyšení v Senátu Riceová, s tím, že povolána ke konzultacím byla kvůli možné syrské roli v pondělním atentátu na libanonského expremiéra Rafika Harírího. [celá zpráva]

 Uvedla, že Sýrie "má zvláštní odpovědnost za destabilizaci, ke které došlo". Zatím však není znám, kdo za bombovým útokem, při němž zemřelo dalších 14 lidí, stál. Sýrie jakoukoli účast popírá, byť mnozí lidé ve smutečním průvodu za útok vinili právě Damašek.

Bývalý libanonský premiér Rafik Harírí, který požadoval stažení syrských vojsk z Libanonu, což současná vláda v Bejrútu odmítala. Sýrii ke stažení přitom vyzývala rezoluce OSN. Sýrie však odvolala jen část a zbytek přeskupila. [celá zpráva]

Sýrie pod tlakem USA

Baasistická Sýrie je už delší dobu pod tlakem USA, které ji viní z podpory mezinárodního terorismu, v minulosti především kvůli spolupráci s Irákem, kde vládla stejná strana. Právě do Sýrie měli údajně utíkat vysocí představitelé irácké strany Baas i vyšší velitelé. Země byla viněna i z toho, že ze Sýrie jsou zásobování sunnitští rebelové v Iráku. V Sýrii také sídlí řada palestinských organizací, a to včetně šíitského Hizballáhu.

Irán byl před třemi lety označen prezidentem Bushem za součást "osy zla", neboť se pokouší podle USA vyvíjet jaderné zbraně. Írán po vytvoření společné fronty vyjádřil Sýrii podporu: "Naši syrští bratři čelí speciální hrozbě a my doufáme, že budou moci těžit z našich zkušeností," uvedl íránský viceprezident Mohammad Réza Aref.

Podle mluvčího Bílého domu Scotta McClellana nejde jen o hrozbu pro USA, ale pro celý svět: "Oni (Sýrie a Írán) nemají jen problémy se Spojenými státy, ale s celým mezinárodním společenstvím."

Sýrie, které hrozí, že bude čelit sankcím OSN, uvedla, že fronta s Íránem není namířena proti Washingtonu "Nejsme nepřátelé Spojených států a nechceme být za ně považováni."