"Jasně říkáme Íránu, jaký bude příští krok, pokud nebude žít v souladu se svými závazky," uvedla ministryně, která se v bruselském sídle Aliance sešla se svými protějšky z 25 zemí, aby doladila přípravu summitu s prezidentem Georgem W. Bushem 22. února v Bruselu.

Připomněla, že v případě neústupnosti Teheránu Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) může v souladu se svým statutem předat záležitost Radě bezpečnosti OSN. Ta by mohla na Írán uvalit sankce. Podotkla, že by se Íránci měli seriózně chopit šance, kterou jim nabízí Evropa, ochotná zlepšit vztahy výměnou za to, že dodrží zásadu nešíření zbraní hromadného ničení.

Analytici míní, že slova Riceové o možných sankcích byl vzkazem Británii, Francii a Německu, aby vystupovaly při dialogu s Teheránem mnohem tvrději.

NATO rozšíří své angažmá v Iráku

Pokud jde o Irák, Riceová vítá, že všech 26 členů NATO, bez ohledu na to, zda podporovaly válku, se shodli na potřebě stabilizovat situaci v zemi a na tom, že se zapojí do výcviku iráckých bezpečnostních sil.

Diplomatický zdroj Právu potvrdil, že Američany dosud zklamaly problémy členských zemí při vyčleňování dostatečného počtu odborného vojenského personálu pro misi v Iráku. Na místě je zatím 80 lidí, zatímco plný stav má čítat kolem tří stovek osob.

O zajištění dostatečného personálu pro Irák jednají včera a dnes ministři obrany NATO ve francouzském Nice. Podle informací Práva počítá Česko s vysláním pěti expertů. Pod jinými mandáty cvičí deset českých policistů irácké kolegy v Jordánsku a 90 českých vojáků uskutečňuje výcvik Iráčanů v Basře v rámci mezinárodních sil.