Hlavní obsah

Kauza zavražděného novináře: Turci odhalili identitu saúdského kurýra

– Istanbul
Právo, ČTK, BBC, brw

Turečtí vyšetřovatelé odhalili identitu „dalšího důležitého spolupachatele vraždy“ novináře Džamála Chášukdžího, který byl zabit 2. října na saúdském konzulátě v Istanbulu. Podle listu Hürriyet jde o Ahmada Abdulláha Muzajního, který fungoval jako „kurýr“ mezi istanbulským konzulátem a Rijádem, kde se brutální vražda plánovala.

Foto: Osman Orsal, Reuters

Demonstrant drží před saúdským konzulátem v Istanbulu obrázek zavražděného novináře.

Článek

Muzajní podle deníku vedl istanbulskou expozituru saúdské tajné služby. „Byl v centru veškerého dění souvisejícího s plánováním i samotnou vraždou Chášukdžího,“ napsal list.

Chášukdží se kvůli dokladům nezbytným k uzavření sňatku v Turecku dostavil na konzulát poprvé 28. září. Odešel s příslibem, že si příslušné dokumenty bude moci vyzvednout 2. října.

Muzajní o den později podle Hürriyetu odletěl do Rijádu, aby vše probral se svými nadřízenými, mezi nimiž byl i generál Ahmad Asírí, dnes již bývalý zástupce šéfa saúdské rozvědky. „Do Istanbulu se vrátil 1. října, den předtím, než na konzulát dorazilo 15členné vražedné komando. Turecko opustil 2. října večer, pár hodin po zločinu,“ sdělil deník s tím, že to dokazují mj.  záběry z bezpečnostních kamer na letišti v Istanbulu.

Šéf MIT opět informoval CIA

Vzhledem k zapojení vysokých šarží z rozvědky je podle listu jasné, že vraždu si objednal někdo ze saúdských špiček. „Vše ukazuje na korunního prince Muhammada bin Salmána,“ uzavřel list. Rijád však vytrvale omítá, že by měl s vraždou cokoli společného.

Vražda přesto těžce poškodila pověst Saúdů, a především korunního prince. Kritické hlasy na jeho adresu se ozývají i z USA, i když prezident Donald Trump důkazy o jeho vině vytrvale zpochybňuje. O dosavadních zjištěních tureckých vyšetřovatelů v těch­to dnech ve Washingtonu informoval Hakan Fidan (50), šéf turecké tajné služby MIT.

Foto: Uncredited, ČTK/AP

Saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán

Podle listu Daily Sabah se sešel se šéfkou CIA Ginou Haspelovou (62), které oplatil říjnovou návštěvu v Ankaře, a odpovídal i na dotazy skupiny amerických senátorů, kteří si jeho přítomnost na schůzce s vedením CIA přímo vyžádali. Vražda obrátila pozornost také na osudy dalších saúdských disidentů.

HRW se obává o další disidenty

Ochránci lidských práv z Human Rights Watch (HRW) požádali Rijád, aby umožnil nezávislým pozorovatelům jejich návštěvu. Podle HRW jsou kritici saúdského režimu ve vězení mučeni a vystavováni sexuálnímu obtěžování. Rijád ale tyto informace označil za nepodložené.

Saúdský režim nechal podle dostupných informací od května zatknout nejméně deset žen a sedm mužů. Obvinil je z vlastizrady a snahy narušit stabilitu země. Stalo se to krátce předtím, než Saúdská Arábie umožnila ženám řídit automobily.

Aktivisté z Amnesty International tvrdí, že některé ze zadržených úřady sice propustily, ale část jich je stále ve vazbě. Za mřížemi je stále Ludžajn Haslúlová (29) i penzionovaná profesorka Azíza Júsifová (61). Nebyla proti nim vznesena obvinění a nemají kontakt s právníkem.              

Reklama

Související články

Korunní princ se bojí palácového převratu

Rozruch kolem vraždy novináře Džamála Chášukdžího tvrdě zasáhl i saúdskou domácí politickou scénu. Podle internetového deníku Al-Chalídž korunní princ Muhammad...

Výběr článků

Načítám