Země zastoupené na konferenci - Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Makedonie, Rumunsko, Slovensko a Srbsko - přislíbily konkrétní opatření ke zlepšení situace Romů, a to ve školství, zdravotnictví, zaměstnanosti a bydlení.

Závazek symbolicky převzala sedmiletá romská holčička Božidara. Ta slíbila, že si bude psát deník o hlavních událostech svého života, aby mohla v roce 2015 porovnat dnešní sliby vlád se skutečností.

Nejvíce Romů v Rumunsku

Podle odhadů nyní žije na starém kontinentu - zejména v její střední a východní části - zhruba deset miliónů Romů. Tvoří nejchudší a nejrychleji rostoucí evropskou menšinu.

Největší populaci udává Rumunsko (až 2,5 mil.); osmisettisícovou populaci hlásí shodně Bulharsko, Španělsko a 600 tisíc Maďarsko.

Početnou komunitu tvoří toto etnikum také v Turecku, kde jich žije až půl miliónu. Čtyři sta tisíc Romů uvádějí následující státy: Slovensko, Srbsko a Černá Hora a také Rusko.

Tři sta tisíc příslušníků tohoto etnika žije podle odhadů v České republice; k této národnosti se však při sčítání lidu v roce 2001 přihlásilo jen 12 tisíc osob. Na 260 tisíc Romů žije podle údajů Evropského střediska pro práva Romů (ERRC) v Makedonii, na 40 tisíc v Chorvatsku a asi 60 tisíc v Polsku.

Kratší život v chudobě

Podle Světové banky Romové žijí desetkrát až patnáctkrát hůře než jejich spoluobčané. Většinou nemají ani práci. Podle Rozvojového programu OSN se nezaměstnanost Romů pohybuje od 24 procent v Rumunsku po 64 procent na Slovensku.

Průměrná délka života je u Romů podle statistik o deset až 15 let kratší, než u většinového obyvatelstva.