Pouštní tábor v as-Sadžlíji nedaleko katarské metropole Dauhá má být plně zprovozněn ještě před koncem ledna. V obrovských opuštěných halách bylo zřízeno špičkové moderní velitelství, kam by se v prvních dnech války osobně přesunul náčelník amerického generálního štábu Tommy Franks. Zatímco loňskou kampaň v Afghánistánu řídil Franks z Floridy, v případě konfliktu s Irákem považuje Pentagon za nezbytné, aby byl co nejblíže akci.

Stratégové Ústředního velitelství absolvovali v Kataru loni v prosinci týdenní cvičení s počítačovými simulátory, na nichž zkoumali možné varianty válečného konfliktu. "Počítačových manévrů" se účastnil také Franks. Návrat stratégů zapadá do kontextu zvyšování americké vojenské přítomnosti v oblasti Perského zálivu, kde má být během několika týdnů dislokováno 100 tisíc vojáků.

Británie váhá

Rovněž Británie ve středu potvrdila další posily pro bojové nasazení proti Iráku. Jde o 14 stíhaček, které doplní flotilu celkem 14 lodí odplouvajících do oblasti v sobotu. Ačkoli celkově se hovoří o největších britských námořních expedičních silách od falklandské války, definitivní rozhodnutí o akci dosud nepadlo. Mezi diplomaty v Londýně se naopak mluví o tom, že i Američané se nyní začali přiklánět k potřebě mít druhou rezoluci Rady bezpečnosti před tím, než by začal útok proti Iráku. O nejednotnosti na nejvyšších britských místech svědčí také úterní názorový střet mezi ministry obrany a zahraničí Geoffem Hoonem a Jackem Strawem, při němž si šéf diplomacie vysloužil ostré napomenutí za výrok, že válka s Irákem není nevyhnutelná a šance na vypuknutí konfliktu se v poslední době dokonce snížily.

OSN: humanitární krize postihne půl milionu lidí

Případná válka proti Iráku způsobí velké hmotné škody a zvláštní humanitární péči bude potřebovat asi 500 tisíc přímých a nepřímých obětí. Uvedli to autoři důvěrné zprávy OSN, ze které citoval francouzský deník Le Monde. Pracovní skupina OSN pro následky konfliktu s Irákem usoudila, že by boje vážně poškodily elektrické vedení, což by mělo i neblahý dopad na čerpání vody. Bylo by třeba dovážet pitnou vodu pro 39 procent iráckých obyvatel. V zemi přitom není rozvinutá železniční doprava a mosty by byly zničeny. Pohyb mezi západem a východem Iráku by tak byl velmi omezen. Produkce a vývozy irácké ropy by se v případě konfliktu zastavily a ropné rezervy by byly značně poškozeny. Irák má přitom zásoby léků na maximálně čtyři měsíce, citoval z prosincové zprávy Le Monde s tím, že oficiální zdroj OSN potvrdil autentičnost dokumentu, který začátkem týdne zveřejnila na internetu skupina britských odpůrců války proti Iráku.