Strugar a další tři důstojníci jugoslávské armády byli obviněni v Haagu z válečných zločinů v souvislosti s útoky na starobylé chorvatské přístavní město Dubrovník v období říjen-prosinec 1991.

Podle tribunálu se odsouzený provinil tím, že nezabránil útoku na civilní obyvatelstvo a ničení tamních památek. Zastavení vojenské operace přitom bylo v jeho pravomoci. Žalobce žádal pro generála trest odnětí svobody na 13 až 15 let.

Strugar se vzdal ICTY dobrovolně v říjnu 2001. Trvá na tom, že je nevinen. Z dalších tří mužů obžalovaných kvůli Dubrovníku byl loni odsouzen k sedmi letům vězení admirál Jokič.

Major Vladimir Kovačevič se ve vězení potýká s vážnými zdravotními a psychickými problémy - bude proto pravděpodobně souzen v Bělehradě. Obvinění proti admirálovi Milanu Zecovi, který se do Haagu nikdy nedostavil, bylo pro nedostatek důkazů zrušeno.

Masakry u Mostaru před soudem

ICTY dnes začal projednávat také případ exvelitele armády bosenských muslimů Haliloviče (53). "Obžalovaný nese odpovědnost za smrt celkem 63 osob," uvedla žalobkyně Sureta Chanaová. Podle ní jeho jednotky zabily v září 1993 v Grabovici a Uzdolu nedaleko Mostaru 62 bosenskochorvatských civilistů a jednoho válečného zajatce.

"Obviňujeme ho (pozn. Haliloviče), že jako velitel nepřijal opatření, která by jeho podřízeným zabránila ve spáchání násilností a vražd," dodala Chanaová. Většinu obětí tvořili starší lidé, ženy a děti, a to ve věku od čtyř do 87 let.

Halilovič stál v čele armády bosenských muslimů v letech 1992 a 1993. Z funkce byl odvolán zhruba měsíc poté, co vyšly najevo vraždy v Grabovici.