"Možná nyní není psychologicky ten pravý okamžik k předložení této smlouvy k ratifikaci," řekl senátorům v souvislosti s válkou v Iráku. "Pokud nějakou dobu počkáme a soustředíme veškeré své úsilí na politické řešení irácké krize, pak v mnohem klidnější chvíli můžeme tuto otázku rychle vyřešit," dodal ministr. Zároveň zdůraznil, že se nevzdal podpory této smlouvy. "Využívám této chvíle k tomu, abych vás vyzval k podpoře této dohody v budoucnosti," řekl.

Rusko-americká smlouva, kterou loni v květnu uzavřeli ruský prezident Vladimír Putin a jeho americký protějšek George Bush, předpokládá, že oba státy sníží do roku 2012 počet bojových hlavic dlouhého doletu z nynějších 6000 až 7000 na 1700 až 2200. Americký Senát ji jednomyslně ratifikoval 7. března a ruský parlament se jí měl zabývat také v březnu. Dolní komora parlamentu, Státní duma, však minulé úterý odložila projednávání smlouvy na neurčito kvůli hrozbě amerického útoku v Iráku.

Rusové zásadně nesouhlasí s útokem na Irák

Předseda Dumy Gennadij Selezňov tehdy za návštěvy v Praze prohlásil, že Rusku se zbraně, jichž se smlouva týká, mohou ještě hodit, protože se Američané "bojí odvetného úderu". Poté, co válka začala, představitelé Dumy prohlásili, že o smlouvě budou hlasovat jen tehdy, když USA a Velká Británie budou řešit iráckou krizi diplomatickou cestou.

Předseda Rady federace Sergej Mironov však v úterý Dumu vyzval, aby svůj postoj přehodnotila, protože smlouva "je velmi důležitá pro ruské zájmy". Ivanov se v Radě federace s opovržením vyjádřil k tvrzení USA, že jejich síly "osvobozují" Irák. "Začíná být jasné, jak daleko od reality jsou jejich pokusy prezentovat vojenskou akci proti Iráku jako triumfální pochod za osvobození iráckého lidu s minimálními ztrátami a minimálním zničením země," řekl. Zároveň varoval americké a britské síly před ospravedlňováním jejich postupu na Bagdád tvrzením, že nalezly irácké sklady zakázaných zbraní, a dodal, že původ těchto zbraní mohou zhodnotit pouze mezinárodní inspektoři.