Článek
Odborníci srovnávají nejnovější emigrační vlnu s rokem 1967, kdy se na Blízkém východě odehrála tzv. šestidenní válka. Konflikt vzbudil u mnoha Židů nejen ve Francii pocit solidarity s Izraelem i obavy o jeho budoucnost, načež přiměl mnoho příslušníků komunity k přestěhování do této oblasti.
Odcházejí zejména vysokoškoláci
Ředitel Židovské agentury v Paříži Menachem Gouray spatřuje hlavní důvody nové vystěhovalecké vlny opět v obavách o budoucnost Izraele, a to v souvislosti se sérií sebevražedných atentátů ze strany palestinských teroristů. Většina odcházejících fancouzských Židů je ve věku 16 až 35 let a bezmála dvě třetiny z nich mají vysokoškolské vzdělání.
Jiní sociologové míní, že za novou vystěhovaleckou vlnu mohou zesílené projevy antisemitismu, které jsou ve Francii patrné už déle než rok. V zemi galského kohouta žije nejen zhruba 700 tisíc Židů, ale i pět miliónů přistěhovalců z arabských zemí, z nichž mnozí s kampaní Palestinců proti Izraeli sympatizují.
Šaron francouzské Židy pozval
Velký rozruch způsobil ve Francii před několika dny opakovaný pokus o atentát na pařížského rabína, 34letého Gabriela Farniho, člena Francouzského liberálního židovského hnutí, které se zasazuje o izraelsko-palestinský dialog. V pátek jej v synagoze nejprve pobodal maskovaný muž, jenž při útoku v arabštině vykřikoval "Bůh je veliký!". O tři dny později někdo zapálil jeho auto zaparkované v podzemní garáži.
Izraelský premiér Ariel Šaron již loni v únoru vyzval francouzské Židy, aby emigrovali, přičemž jim slíbil finanční i další pomoc.