Článek
Migrační tlak na vnější hranice EU zůstává vysoký, přesto ale loni už druhý rok čísla podaných žádostí o azyl klesala, především v důsledku nižších počtů migrantů ve východním a středním Středomoří, což je dáno i dohodu s Tureckem. Přibližně 15 procent z celkového počtu žadatelů pocházelo loni ze Sýrie, na druhém místě byl Irák a na třetím Afghánistán.
V EU ale na rozhodnutí o udělení azylu ke konci loňského roku čekalo 954 100 žádostí. Proti předchozímu roku je to podle EASO pokles o 16 procent, podle úřadu je důvodem větší efektivita národních orgánů při řešení žádostí. Dokládá to také více než zdvojnásobením odvolání v případech, které byly rozhodnuty v první instanci.
V roce 2017 bylo v zemích EU společně s Norskem a Švýcarskem (EU+) vydáno celkem 996 685 rozhodnutí v prvním stupni, což v porovnání s rokem 2016 představuje třináctiprocentní pokles. Téměř polovina rozhodnutí (462 355) byla kladná, azyl byl udělen, avšak celková míra uznaných žádostí o azyl v zemích EU byla o 14 procentních bodů nižší než v roce 2016.
Hlavními přijímajícími zeměmi byly pro žadatele o azyl v roce 2017 Německo, Itálie, Francie, Řecko a Británie, v nichž byly podány tři čtvrtiny všech žádostí, uvedl EASO, v jehož čele stojí Jamil Addou.
Německo na prvním místě už pošesté
Německo bylo na prvním místě mezi přijímajícími zeměmi již šestý po sobě jdoucí rok. I přes pokles proti roku 2016 znamenal loňský celkový počet 222 560 žádostí podaných v roce 2017 v Německu oproti ostatním přijímajícím zemím téměř dvojnásobek.
Česká republika je zemí, která loni vydala v první instanci nejméně kladných rozhodnutí o mezinárodní ochraně, rozhodnuto tak bylo jen ve 12 procentech. Je to výrazně méně než v Polsku (25 procent), Francii (29 procent) i Maďarsku a Británii (31 procent).
Naopak ze zemí, které vydaly v roce 2017 nejméně 1000 rozhodnutí, mělo nejvyšší míru uznaných žádostí o azyl Švýcarsko (které není členem EU), kde bylo 90 procent rozhodnutí kladných. Poměrně vysoká míra uznaných žádostí o azyl byla rovněž patrná v Norsku (71 procent – také není členem EU), na Maltě (68 procent) a v Lucembursku (66 procent).