Muž byl podle listu nalezen v polobezvědomí pod sutinami obchodu v historickém přístavním městě Gálla. The Sunday Times rovněž uveřejnil na titulní straně jeho fotografii a uvedl, že muž byl ošetřen v místní nemocnici, kde zjistili, že má zlomenou ruku, trpí podvýživou, dehydratací a má rané symptomy pneumonie.

Byl podle deníku natolik dezorientovaný, že nedokázal vysvětlit, jak se mu podařilo přežít. "Zázračný příběh o přežití", nazval list příběh muže, identifikovaného jako H.G. Sirisena, který je rozhodně tragický, ale zřejmě není ani zázračný ani pravdivý.

Lékař: Národ potřebuje zázraky

Lékaři v nemocnici v Galle potvrdili, že jim byl v sobotu přivezen muž, o němž záchranáři tvrdili, že ho našli pod troskami jednoho ze zřícených domů na předměstí Pettigalawatta. Odmítli ale říct, jestli stav muže skutečně odpovídá tomu, jak by vypadal člověk, který strávil 13 dní pod troskami budovy.

"Národ potřebuje v téhle době zázraky," řekl jeden z lékařů, který si nepřál být jmenován. "Víme jen to, co nám bylo řečeno. A kdo jsme, abychom rozhodovali, co se doopravdy stalo a co ne?"

Záchranáři již několik dní nenacházejí na pobřeží Srí Lanky nic jiného než zablácená a nafouknutá mrtvá těla. V zemi celkem zahynulo podle poslední bilance 30 000 lidí, dalších 5000 je ještě pohřešováno. Naděje, že by byli nalezeni živí, je ale mizivá.

Zeměkoule stále ještě vibruje

Dva týdny poté, co silné zemětřesení u Sumatry vyvolalo ničivou vlnu tsunami v Indickém oceánu, se zeměkoule jako celek stále ještě chvěje. Oznámili to v neděli v Melbourne odborníci z Australské národní univerzity (ANU). Přirovnali tento jev chování zvonu: ten se také chvěje ještě dlouho potom, co přestal vydávat zvuky.

"Nejsou to otřesy, které by vás shodily ze židle, ale stále ještě dosahují hodnot, které přístroje rozmístěné kolem světa dokáží bez problémů změřit," řekl výzkumník ANU Herb McQueen. "Chvění nesporně překračuje úroveň základní vibrace, kterou Země vydává normálně," dodal.

Podle McQueena ale oscilace klesá a v současné době dosahuje ve vertikální rovině asi jeden milimetr.

Bezprostředně po zemětřesení u Sumatry z 26. prosince, které dosáhlo devátého stupně a bylo nejsilnější za posledních 40 let, se ale oscilace zemského povrchu pohybovala v rozpětí mezi 20 a 30 centimetry. Pohyby tohoto rozsahu však nejsou pro zemský povrch až tak neobvyklé - stejné úrovně dosahuje slapový pohyb daný obíháním Měsíce kolem Země.